Přerušení předvolebních agitací ovšem rozhodně neznamená klid, vzhledem ke skutečnosti, že volby už podle průzkumů nemají jasného favorita, jímž byla dlouho stávající hlava státu Emmanuel Macron. Poslední sondáže nasvědčují jeho těsnému souboji se stálicí krajní pravice Marine Le Penovou, která slaví úspěch se zdůrazňováním otázky rostoucích životních nákladů.

Dvanáct kandidátů má zakázáno pořádat mítinky či vyjadřovat se do médií od páteční půlnoci. Kandidát Zelených Yannick Jadot a levicový lídr Jean-Luc Mélenchon měli na dnešek naplánovanou účast na klimatickém pochodu, web Politico ovšem podotkl, že si na akci "budou muset vystačit s pantomimou".

Technicky vzato hlasování začíná už dnes, neboť některá zámořská území Francie vzhledem k časovému posunu volby pořádají o den dříve. V pevninské Francii a na Korsice se ovšem volební místnosti otevřou v neděli v 08:00, zavřít musí nanejvýš o 12 hodin později. Hlas může odevzdat 48,7 milionu voličů.

Kampaň byla podle agentury AFP mimořádně zasmušilá. Zastiňovaly ji bezprostřední problémy, tedy pandemie covidu-19 a později válka Ruska proti Ukrajině, zatímco velké výzvy budoucnosti, především dopady klimatické změny, zůstaly stranou. Zásadním tématem se staly inflace, růst cen pohonných hmot i potravin a nedostupnost bydlení, což jsou podle analýz problémy, které jsou pro voliče nejpalčivější.

"Lidé mají strach, jak jde všechno nahoru, jak jdou nahoru ceny benzinu," řekla agentuře AP Yvette Robertová, která 40 let prodává ovoce a zeleninu na trhu v Paříži. Prý plánuje volit Macrona, i kvůli podpoře, kterou jeho vláda poskytla podnikům a jednotlivcům během nejhorší fáze pandemie. Také si však myslí, že Le Penová má tentokrát po dvou neúspěšných kandidaturách šanci. "Změnila způsob, jakým mluví. Naučila se mírnit samu sebe," míní Robertová.

Podle AP se Le Penové podařily dva pozoruhodné kousky. Jednak podle všeho dokázala přesvědčit narůstající část voličů, že už není nebezpečnou extremistkou, za jakou ji vydávají kritici včetně Macrona, zároveň se vyhnula výraznějším ztrátám souvisejícím s jejím vztahem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého při minulé kampani v roce 2017 jela navštívit do Kremlu. "A v kampani se po měsíce výrazně soustředila na obavy ohledně životních nákladů," dodává AP. Naopak Macron klasickou kampaň v podstatě nevedl a sklidil kritiku, že využil války na Ukrajině, aby se vyhnul přímé konfrontaci se soupeři, píše ve své analýze Politico.

Výsledek je takový, že průzkumy volebních záměrů ukazují zmenšující se náskok Macrona před Le Penovou. Dvojice s největší pravděpodobností projde do druhého kola 24. dubna, přičemž repríza duelu z roku 2017 pravděpodobně přinese mnohem těsnější výsledek. V posledních analýzách už byly zisky dvou kandidátů tak blízko sebe, že rozmezí daná statistickou odchylkou se překrývala.

Překvapení může přinést už první kolo voleb, vzhledem k vysokému podílu nerozhodnutých voličů a potenciálně vysoké neúčasti, píše AFP. "Jsou to první volby, při kterých počet lidí, kteří jsou nerozhodnutí, kteří změnili názor, představuje skoro každého druhého Francouze," řekl politolog Pascal Perrineau.