Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drakeův průliv se stal osudným pro vojenské letadlo, zahynulo 38 osob

letectví
letectví
Foto: army.mil

Na jihu Chile se zřítilo vojenské letadlo s 38 lidmi na palubě. Stroj se ztratil z radarů v opuštěné oblasti mezi Jižní Amerikou a Antarktidou. Pátrací tým hledá trosky letadla a přeživší, uvedla s odkazem na chilskou armádu agentura Reuters. Letadlo mířilo z města Punta Arenas na chilskou základnu v Antarktidě.

"Na palubě (vojenského dopravního letounu) C-130 Hercules cestovalo 38 lidí, z toho 17 byla posádka a 21 cestující," uvedlo v prohlášení chilské letectvo. Letoun měl dopravit materiál a techniky na základnu v Antarktidě, uvedl deník La Tercera.

Letadlo startovalo z Punta Arenas v 16:55 místního času, rádiový kontakt s ním se ztratil v 18:13 místního času (22:13 SEČ). Letoun nevyslal žádný nouzový signál.

Pilot, který byl podle armády velmi zkušený, se zřejmě pokusil přistát na vodě v Drakeově průlivu, který odděluje Jižní Ameriku a Antarktidu a který je znám zrádnými povětrnostními podmínkami. V době, kdy se letoun ztratil, ale bylo podle serveru BBC příznivé počasí.

Chilský prezident Sebastián Piňera dnes prohlásil, že je "ztrátou zděšen" a na twitteru vyjádřil rodinám posádky a pasažérů letadla podporu. Zrušil také plánovanou cestu do Argentiny na inauguraci prezidenta Alberta Fernándeze.

Témata:  C-130 Hercules Chile armáda

Související

Aktuálně se děje

8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.