EU asi rozšíří protiruské sankce i na kryptoměny. Mimořádně se sejdou ministři zahraničí

Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise mají sankce nepříznivý dopad i na členské státy a zvláště jejich energetický sektor, což se však zatím daří zvládat.

Evropský blok se ve třech vlnách sankcí přijatých od začátku ruské invaze na Ukrajinu minulý čtvrtek zaměřil zejména na odříznutí režimu prezidenta Vladimira Putina od zahraničního kapitálu. Terčem postihů jsou zvláště velké banky včetně té centrální, míří ale i na další sektory hospodářství.

Le Maire po jednání s kolegy prohlásil, že dosavadní sankce vnesly chaos do ruského finančního systému a paralyzovaly centrální banku. Aby byl jejich dopad ještě větší, shodli se podle něj ministři na jejich posílení, konkrétně na obsažení kryptoměn.

"Prozkoumáme všechny možnosti, které nám pomohou zajistit, aby nebyly sankce obcházeny prostřednictvím kryptoměn," řekl novinářům francouzský ministr, jehož země v současnosti EU předsedá. Unijní státy mají podle něj analýzu využívání kryptoměn ruským režimem, kterou vypracovala Evropská centrální banka. O konkrétních krocích zatím nechtěl hovořit.

Dombrovskis prohlásil, že největší zpětný dopad sankcí pocítí energetické firmy v EU. Unijní orgány proto podle něj již diskutují o možnostech, jak je podpořit například prostřednictvím výhodných úvěrů či přímých subvencí.

Mimořádně se sejdou unijní ministři zahraničí

Ministři zahraničí Evropské unie se v pátek mimořádně sejdou v Bruselu. K diskusi se připojí mimo jiné jejich americký protějšek Antony Blinken, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba nebo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Oznámil to dnes na twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který schůzku věnovanou ruské invazi na Ukrajinu svolal.

"Svolal jsem na pátek mimořádnou radu ministrů zahraničí a pozval jsem ukrajinského ministra Dmytra Kulebu, amerického Antonyho Blinkena, britskou Liz Trussovou, kanadskou Melanie Jolyovou a generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, aby se k nám připojili," uvedl Borrell. "Stojíme v transatlantické jednotě proti ruské invazi a v solidaritě s Ukrajinou," dodal Borrell.

Ještě před schůzkou svolanou Borellem se má podle agentury AFP 30 ministrů zahraničí ze zemí NATO v pátek ráno sejít v bruselském sídle aliance.

Blinken navštíví v příštích dnech Brusel, Polsko či Pobaltí

Šéf americké diplomacie Antony Blinken navštíví mezi 3. a 8. březnem Brusel, Polsko, Moldavsko a pobaltské státy. Tamním lídrům chce potvrdit, že je USA podporují tváří v tvář Rusku a jednat s nimi o ruské invazi na Ukrajinu. Dnes to oznámilo ministerstvo zahraničí USA, podle Blinkena Spojené státy rovněž pracují na hlubší podpoře pro Polsko, Moldavsko, Rumunsko a Slovensko, tedy země, které sousedí s Ukrajinou.

Blinken nejdříve přijede do Bruselu, kde se setká se svými protějšky ze zemí EU a NATO a bude s nimi diskutovat o "celosvětové odpovědi na ruskou invazi". Pátého března pak zamíří do Polska, kde chce vedení země mimo jiné poděkovat za přijetí statisíců uprchlíků z Ukrajiny a probrat způsoby, jimiž by USA mohly pomoci s jejich humanitárními potřebami.

Po návštěvě Moldavska pak zamíří 6. března do Vilniusu, den nato do Rigy a 8. března zakončí svou cestu v Tallinnu. "Během těchto tří zastávek bude hovořit o společných snahách o podporu Ukrajiny, posílení obrany a odstrašování NATO, prosazování demokracie a lidských práv a usilování o hlubší ekonomickou a energetickou spolupráci s našimi pobaltskými spojenci," píše se ve vyjádření.

Témata:  EU,  protiruské sankce