Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská ombudsmanka kritizuje EK za neuveřejnění komunikace se šéfem Pfizeru

Evropská unie, ilustrační fotografie.
Evropská unie, ilustrační fotografie.
Foto: European Union

Úřad evropského veřejného ochránce práv dnes obvinil Evropskou komisi (EK) z pochybení kvůli tomu, že orgán nezveřejnil textové zprávy mezi šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou, které si vyměnili při vyjednávání obří dohody o nákupu vakcín proti covidu-19.

O komunikaci informovala loni v dubnu von der Leyenová, EK však po žádosti novinářů uvedla, že o zprávách nezbyl žádný záznam. EK odmítla věc komentovat, úřad však podle mluvčího odpoví ombudsmance Emily O'Reillyové v řádném termínu.

"K žádosti veřejnosti o informace se přistupovalo omezeně, což znamenalo, že nedošlo k pokusu zjistit, zda nějaké takové textové zprávy existují," uvedla O´Reillyová. "Ombudsmanka došla k závěru, že se jednalo o nesprávný úřední postup," pokračuje její vyjádření, podle nějž se má komise po požadovaných zprávách znovu poohlédnout a poslat svou odpověď do 26. dubna.

Doporučení evropského ombudsmana nejsou pro EK závazná, většinou však vedou k zesílenému zájmu o problematiku od Evropského parlamentu, poznamenává agentura Reuters.

EK vedla za Evropskou unii vyjednávání s farmaceutickými firmami ohledně nákupu vakcín proti covidu-19. List The New York Times přišel v dubnu 2021 s článkem, v němž von der Leyenová i Bourla uvedli, že vyjednávání vedli mimo jiné skrze telefonické hovory a SMSky. Novináři následně požádali EK o přístup k těmto zprávám, úřad jim však zaslal tři dokumenty, mezi nimiž žádné SMS zprávy nebyly. Uvedl přitom, že podle stávajících pravidel ohledně transparentnosti nemá povinnost tento typ zpráv archivovat.

Ombudsmanka O´Reillyová tvrdí, že pracovníci EK ani nepožádali kancelář von der Leyenové o případné vydání zmíněných SMS zpráv, ale rovnou požadovali jen zaslání dokumentů, které má úřad povinnost ukládat. Tím se podle ní dopustili pochybení, jež ombudsmanka doporučuje napravit.

Dohoda, kterou von der Leyenová vyjednala s Bourlou, byla největší svého druhu na světě a EU na jejím základě pořídila 900 milionů dávek vakcíny proti covidu-19 s možností nákupu dalších 900 milionů. EU již předtím koupila od Pfizeru a jeho partnera BioNTech 600 milionů dávek na základě dvou dřívějších smluv.

Klíčové podrobnosti obřího kontraktu, včetně ceny za dávku, nejsou veřejně známy, což již delší dobu kritizují někteří europoslanci i nevládní organizace.

"Evropská komise se stala méně transparentní, méně odpovědná Evropskému parlamentu a upřímně, vychyluje se od evropské demokracie," řekla europoslankyně Sophie in't Veldová z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe).

Úřad evropského veřejného ochránce práv zavedla maastrichtská Smlouva o EU, která začala platit v listopadu 1993. Ombudsman může reagovat na stížnosti od občanů nebo jednat z vlastní iniciativy, přičemž vyšetřuje podezření z nesprávného úředního postupu ze strany institucí, orgánů, úřadů a agentur Evropské unie.

Témata:  EU Evropská komise (EK) Pfizer

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.