Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gazprom: Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy mírně vzrostly

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že dodává do Evropy skrze Ukrajinu přes tranzitní bod Sudža ruský plyn v objemu 41,7 milionu metrů krychlových za den. Informovala o tom agentura TASS. O den dříve Gazprom uvedl, že dodávky touto cestou poklesly z pátečních 41,9 milionu metrů krychlových za den na sobotních 41,4 milionu metrů krychlových. Dnes tedy mírně vzrostly.

Žádost o přepravu plynu přes další velký vstupní bod Sochranivku Ukrajina zamítla, uvedl dnes Gazprom. Podobné prohlášení vydal v sobotu.

Ruský gigant Gazprom tento týden výrazně snížil dodávky plynu zejména do Německa prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, což způsobilo prudký nárůst cen. Ruská společnost uvádí, že omezení dodávek si vyžádalo zpoždění při opravě zařízení společnosti Siemens Energy. Podle Gazpromu situaci komplikují sankce, které na Rusko uvalily západní země, protože zařízení se opravuje v Kanadě.

Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka jsou ale za kroky Gazpromu politické důvody.

Potrubím Jamal-Evropa už Gazprom plyn západním směrem nevyváží, dodávky zastavil, když Rusko zavedlo odvetné sankce týkající se společnosti EuRoPol Gaz, která vlastní polskou část plynovodu. Kromě toho Ukrajina v květnu rozhodla, že přestane umožňovat Gazpromu tranzit plynu přes stanici Sochranivka.

Témata:  Gazprom zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.