Spojené státy americké vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv na Írán a zabránila mu v uzavření strategického Hormuzského průlivu. Tato výzva přišla jen několik hodin poté, co Washington provedl mohutné letecké údery na íránská jaderná zařízení, čímž vyvolal další eskalaci napětí v regionu Blízkého východu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který zároveň zastává funkci poradce pro národní bezpečnost, v nedělním vysílání pořadu „Sunday Morning Futures“ na stanici Fox News zdůraznil, že uzavření tohoto klíčového námořního koridoru by mělo katastrofální důsledky nejen pro světovou ekonomiku, ale především pro země, které jsou silně závislé na dovozu ropy z této oblasti.
„Vyzývám čínskou vládu, aby kontaktovala Írán. Oni [Číňané] jsou silně závislí na dodávkách ropy přes Hormuzský průliv,“ prohlásil Rubio. „Pokud Írán ten průliv zavře, bude to ekonomická sebevražda. Ačkoliv máme vlastní možnosti, jak tuto situaci řešit, měly by ji vážně posoudit i ostatní státy – protože jim by to uškodilo mnohem víc než nám.“
Rubio varoval, že jakýkoliv pokus o uzavření průlivu bude považován za masivní eskalaci, která by mohla vyvolat razantní odpověď nejen ze strany USA, ale i dalších světových mocností. Hormuzský průliv je jednou z nejdůležitějších obchodních tepen světa – denně jím proudí přibližně 20 % veškeré globální ropy a plynu.
Tento diplomatický apel přichází v době, kdy íránská státní televize Press TV oznámila, že tamní parlament schválil zákon umožňující uzavření Hormuzského průlivu jako odpověď na americké útoky. Ty podle amerických představitelů „zničily“ hlavní íránská jaderná zařízení s využitím 14 hlubinných pum, více než dvaceti Tomahawků a nasazením více než 125 vojenských letadel.
Teherán na útok reagoval prohlášením, že se bude bránit, avšak Rubio v rozhovoru pohrozil, že jakákoliv odveta by byla „největší chybou, jakou kdy Írán udělal“. Zároveň však dodal, že Spojené státy jsou připraveny jednat a zvažují diplomatické možnosti, jak předejít další eskalaci.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu na dotazy ohledně možné reakce Pekingu bezprostředně neodpovědělo.
Situace přichází v citlivém čase, kdy se Blízký východ potýká s nárůstem napětí nejen mezi USA a Íránem, ale i v širším geopolitickém kontextu. Americké údery na íránské jaderné cíle podle všeho znamenají zásadní posun ve vojenské strategii Washingtonu a mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro region, ale i pro celosvětový obchod a bezpečnost.
Zatím není jasné, zda íránské vedení skutečně přistoupí k uzavření průlivu, nebo zda půjde jen o rétorický nátlak. V každém případě však současné dění výrazně zvýšilo riziko přímého vojenského konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy.
Americká vláda nadále zvažuje možnosti dalších kroků, přičemž Rubio zdůraznil, že diplomacie stále zůstává na stole. „Nechceme válku. Ale pokud bude nutné bránit naše zájmy a zabránit zablokování klíčového průlivu, neváháme jednat,“ uvedl ministr.
Hormuzský průliv, úzký mořský pás mezi Ománem a Íránem, je jedním z nejdůležitějších geopolitických a ekonomických uzlů současného světa. Tento zhruba 50 kilometrů široký průliv odděluje Perský záliv od Arabského moře a Indického oceánu. Přes jeho vody denně proudí až pětina celosvětových dodávek ropy, což z něj činí strategickou tepnu globálního obchodu s energií. Jeho význam dalece přesahuje region Blízkého východu – a právě proto zůstává v popředí amerických zahraničněpolitických i vojenských zájmů.
Spojené státy americké mají v Hormuzském průlivu dlouhodobé a intenzivní zájmy. Jejich strategie v oblasti je postavena na udržení stability, volného průchodu lodí a ochraně spojenců v Perském zálivu. Region je domovem několika klíčových amerických partnerů, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn či Kuvajt – všechny tyto země vyvážejí ropu právě přes Hormuz. Jakékoli narušení provozu v této oblasti by mohlo mít katastrofální dopad na světové trhy a ceny ropy, což by výrazně zasáhlo i ekonomiku Spojených států.
Význam průlivu je umocněn i neustálým geopolitickým napětím mezi USA a Íránem. Teherán často využívá blízkost průlivu jako nástroj nátlaku. V minulosti opakovaně hrozil jeho uzavřením v případě vyostření konfliktu se Západem nebo v reakci na americké sankce. Taková hrozba je vnímána jako extrémně vážná nejen Washingtonem, ale i globálními trhy a mezinárodním společenstvím. Uzavření nebo vojenský střet v průlivu by mohly spustit řetězec událostí s vážnými následky pro globální bezpečnost.
USA si jsou vědomy této citlivosti, a proto udržují v oblasti silnou vojenskou přítomnost. V regionu mají rozmístěné námořní jednotky, včetně páté flotily sídlící v Bahrajnu, která je zodpovědná právě za oblast Perského zálivu, Arabského moře a části Indického oceánu. Jejich přítomnost má dvojí cíl – zajištění bezpečného průjezdu obchodních lodí a odstrašení případných nepřátelských kroků, zejména ze strany Íránu.
Pro Spojené státy je také klíčové, aby Hormuzský průliv zůstal mezinárodní vodní cestou. Washington dlouhodobě odmítá jakékoli íránské pokusy označit části průlivu za své teritoriální vody, nebo omezit právo na svobodu plavby. USA tak často uskutečňují takzvané operace "freedom of navigation" – tedy průjezdy válečných lodí s cílem demonstrovat, že Spojené státy nepřijímají jednostranné nároky na územní kontrolu mezinárodních vod.
Americké zájmy v oblasti však nejsou pouze vojenské nebo energetické. Hormuzský průliv je i symbolem širšího amerického angažmá na Blízkém východě. Jeho kontrola či dohled nad ním je součástí větší strategie, jak zajistit stabilitu v ropném regionu a chránit tamní prozápadní režimy. Je to také nástroj vlivu vůči Číně a Rusku, které v oblasti posilují svůj ekonomický i vojenský vliv.
Z pohledu USA představuje Hormuzský průliv nejen místo možného konfliktu, ale také platformu pro projektování moci a zajištění globálních ekonomických zájmů. Každá krize v této oblasti – od útoků na tankery po sestřelení dronů – má potenciál vyvolat globální dopad, a právě proto Američané kladou takový důraz na jeho obranu.
Hormuzský průliv tedy není jen geografickým pojmem, ale i klíčovým symbolem světové závislosti na ropě, křehké bezpečnostní rovnováhy v regionu a amerického odhodlání chránit své strategické zájmy daleko za hranicemi vlastního území. Jakýkoli vývoj v této části světa proto bedlivě sledují nejen investoři a analytici, ale i nejvyšší patra americké administrativy.
Témata: Írán, USA, Čína, Hormuzský průliv
