Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Íránci se modlí za svého prezidenta. Raísí měl leteckou nehodu

Ebrahím Raísí
Ebrahím Raísí
Foto: Wikimedia Commons

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

S Raísím cestovali i šéf íránské diplomacie Hosejn Amír Abdollahján a další politici, uvedla státní tisková agentura IRNA. Jeden z íránských úředníků pro Reuters uvedl, že životy prominentních cestujících jsou v ohrožení. 

Večer středoevropského času se objevily nepotvrzené informace, že záchranáři objevili havarovaný vrtulník. Íránský Červený půlměsíc to nicméně popřel, napsala agentura Reuters. 

K nehodě došlo v provincii Východní Azerbajdžan při hranicích s Ázerbajdžánem, který prezident v neděli ráno navštívil, aby s tamním protějškem Ilhamem Alijevem slavnostně otevřel třetí přehradu, kterou obě země vybudovaly na řece Aras. 

Podle íránských médií se s posádkou vrtulníku zatím nepodařilo navázat kontakt, záchrannou akci v hornatém terénu komplikuje i počasí, zejména hustá mlha. Do pátrací akce je zapojeno 40 záchranných týmů, pomáhají také psi a drony. 

Írán využívá různé vrtulníky, ale mezinárodní sankce stěžují získávání součástek na provoz a opravu strojů, připomněla agentura AP. Letecká flotila Teheránu z velké části pochází z dob před islámskou revolucí v roce 1979.

Témata:  Írán Ebrahím Raísí letecké nehody

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.