Klimatické „výkyvy“ mezi extrémně vlhkými a suchými podmínkami se v důsledku globálního oteplování exponenciálně zvyšují po celém světě. Tyto prudké změny počasí způsobují daleko větší škody než jednotlivé extrémní události samostatně, a vědci varují, že jejich frekvence i intenzita budou dále narůstat, pokud nedojde k výraznému snížení emisí skleníkových plynů.
Podle nové analýzy, publikované v časopise Nature Reviews Earth and Environment, se výskyt klimatických výkyvů od poloviny 20. století zvýšil o 31 % až 66 %. Hlavním důvodem je oteplování atmosféry, které zvyšuje její schopnost zadržovat vodní páru. To znamená, že deště jsou prudší, ale období sucha intenzivnější, protože teplejší atmosféra rychleji vysušuje půdu a rostliny.
Fenomén výkyvů byl v posledních letech spojován s katastrofálními povodněmi ve východní Africe, Pákistánu a Austrálii či s extrémními vlnami veder v Evropě a Číně. V Los Angeles vedla léta sucha, následovaná rekordními zimními srážkami a pak horkým létem, k rozsáhlým požárům. Ve východní Africe sucho v letech 2020–2023 připravilo 20 milionů lidí o přístup k potravinám, zatímco deště na konci roku 2023 zničily úrodu a vyhnaly z domovů více než 2 miliony lidí.
Tyto prudké změny počasí zvyšují riziko povodní, kdy tvrdá a suchá půda nedokáže absorbovat velké množství deště, což často vede i k sesuvům půdy. Výkyvy také přispívají k toxickým řasovým květům, šíření nemocí přenášených komáry či hlodavci a k nebezpečným zdravotním komplikacím.
Vědci varují, že současná infrastruktura a systémy krizového řízení nejsou na tyto jevy připraveny. „Naše systémy byly navrženy pro extrémy 20. století, ne pro rychle se měnící klimatické podmínky,“ uvedli autoři studie. Mezi možná opatření patří obnova přírodních záplavových oblastí, která pomáhá zpomalit průtok vody při záplavách a zároveň obnovit podzemní zásoby vody. Dalším krokem je snížení zpevněných ploch ve městech, aby se zvýšila jejich schopnost absorbovat srážky.
Obzvláště zranitelné jsou regiony jako střední a severní Afrika, Blízký východ a jižní Asie. V těchto oblastech se očekávají významné nárůsty klimatických výkyvů v kombinaci s vysokou hustotou obyvatelstva a nízkou úrovní připravenosti. To zvyšuje naléhavost integrovat dopady těchto jevů do plánování infrastruktury i politiky.
Vědci zdůrazňují, že klíčem k omezení těchto jevů je rychlé a razantní snížení emisí skleníkových plynů. „Musíme přestat plánovat, jako by bylo klima předvídatelné,“ uvedl Dr. Kevin Collins z Open University. Sir Brian Hoskins z Imperial College London dodal, že pokud oteplení dosáhne 3 °C, což se zdá stále pravděpodobnější, volatilita klimatických jevů se pravděpodobně zdvojnásobí.
Témata: počasí, klimatická změna
Související
15. ledna 2025 14:10
15. ledna 2025 8:56
15. ledna 2025 3:20
14. ledna 2025 15:02
14. ledna 2025 11:45
