Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.
V roce 2023 tento plynovod přepravil více než 14 miliard kubických metrů ruského plynu, což představovalo přibližně pět procent evropské poptávky. Nahradit tento objem však nebude jednoduché, uvedl server Meduza.
Evropské státy nyní musí sáhnout po dražších alternativách, včetně nestabilního trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), což dále prohlubuje již existující energetickou krizi. Ceny plynu během posledního roku vzrostly o více než 50 procent a v posledních týdnech dále akcelerovaly kvůli zvýšené poptávce během zimního období.
Ruská státní společnost Gazprom přichází podle odhadů agentury Bloomberg o přibližně šest miliard dolarů ročně z výnosů z exportu plynu. Ukrajina ztrácí stovky milionů dolarů na tranzitních poplatcích, které dříve představovaly významný příspěvek do státního rozpočtu. Tento výpadek rovněž oslabuje její strategickou pozici v rámci evropského energetického trhu. Ruský prezident Vladimir Putin odhadl ukrajinské ztráty na 800 milionů dolarů ročně.
Pro Evropu tranzitní výpadek znamená zvýšení nákladů na plyn. Slovensko, které je jedním z nejvíce zasažených států, odhaduje dodatečné náklady na 90 milionů eur ročně jen na zajištění stabilních dodávek plynu alternativními cestami. Předseda vlády Robert Fico varoval, že přerušení tranzitu povede k "radikálním důsledkům" pro celou Evropskou unii a pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně omezení dodávek elektřiny.
Podle Tatiany Mitrové z Centra pro globální energetickou politiku na Kolumbijské univerzitě je ukončení tranzitu nejen praktickým, ale i symbolickým ukončením éry sovětského plynovodu, který po desetiletí přiváděl sibiřský plyn do Evropy. Síť plynovodů, kdysi považovaná za páteř evropské energetiky, je nyní stínem svého bývalého já.
Evropská komise se dlouhodobě připravovala na snížení závislosti na ruském plynu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen stanovila cíl eliminovat veškerý dovoz fosilních paliv z Ruska do roku 2027. Přesto zůstává dovoz ruského LNG na rekordních úrovních, protože nahrazení tohoto zdroje je obtížné.
Gazprom pokračuje v dodávkách plynu do Srbska a Maďarska prostřednictvím plynovodu TurkStream, který obchází Ukrajinu, ale tento plynovod nemůže plně kompenzovat ztráty z uzavřeného tranzitu. Další možnosti, jako plynovod přes Polsko nebo Nord Stream, byly uzavřeny nebo vážně poškozeny.
Celkově situace zvýší tlak na evropské státy, aby hledaly nové zdroje energie a posílily energetickou bezpečnost. Navzdory okamžitým obtížím však tento krok zřejmě urychlí evropskou transformaci směrem k udržitelnější energetice.
Témata: zemní plyn
Související
1. ledna 2025 18:48
30. prosince 2024 13:47
22. listopadu 2024 16:03
17. listopadu 2024 12:35
16. listopadu 2024 9:55
16. listopadu 2024 8:49
