Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Léčba covidu: Plazma je nejúčinnější brzy po hospitalizaci pacienta, zjistili vědci

Covid-19, ilustrační foto
Covid-19, ilustrační foto
Foto: pexels.com

Krevní plazma vyléčených z covidu-19 pacientům nejvíc pomáhá, pokud je podaná brzy po jejich přijetí do nemocnice. Aplikuje se nejčastěji lidem, kterým začínají selhávat některé orgány. Informace lékaři uvedli v časopise Farmakoterapeutická revue, který se tématu covidu-19 věnuje.

Ministerstvo zdravotnictví i Česká lékařská komora vyzvaly lidi, kteří se už z nákazy novým typem koronaviru vyléčili, aby přišli plazmu darovat. Ideální doba pro odběr je čtyři až deset týdnů po vyléčení. K darování není vhodný každý, musí mít dostatek vytvořených protilátek.

"Zatím největší publikovaná studie na 35.322 pacientech, z nichž bylo 52,3 procenta na jednotce intenzivní péče a 27,5 procenta na mechanické ventilaci, prokázala redukci letality (smrtnosti) především u kriticky nemocných pacientů, kteří obdrželi plazmu včas do třetího dne po diagnóze," uvedl v článku František Stejskal z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Podle něj je ale zásadní, aby množství protilátek v plazmě bylo dostatečné.

Takzvané rekonvalescentní plazma se využívá již desítky let také u jiných nemocí jako například u těžkých případů chřipky nebo u viru ebola. Podání plazmy je takzvanou pasivní imunizací, tedy posílení imunitní odpovědi těla podáním protilátek. Další možností je aktivní imunizace, například očkování. Vakcína proti covidu-19 zatím ale dostupná není, na jejím vývoji ve světě pracují desítky farmaceutických firem a vědeckých institucí. První schválená i pro Evropu a USA by mohla být dostupná na konci letošního roku.

"Vhodná je především pro pacienty s určitou formou imunosuprese a předpokládanou nízkou hladinou vlastních protilátek. V podmínkách ČR je tato terapie rezervována pro pacienty v kritickém stavu s klinickými nebo laboratorními známkami selhávání jednoho nebo více orgánů nebo orgánových soustav," uvedli v článku královéhradečtí lékaři.

Darovat plazmu mohou vyléčení v Praze, Brně, Liberci, Ostravě, Olomouci, Opavě, Zlíně nebo Českých Budějovicích. Dárce by měl nemoc covid-19 prodělat s příznaky, ale v době darování už musí být v dobrém zdravotním stavu. Žádaní jsou zejména muži a ženy, které nebyly těhotné. Vhodnost darování u ostatních žen a lidí po krevní transfuzi lze potvrdit dalším laboratorním vyšetřením.

Krevní plazma je jednou z možností léčby pacientů. Žádný lék nebyl oficiálně schválený jako lék na covid-19, všechny jsou používané jako léčba experimentální. Od začátku celosvětové pandemie byly zkoušeny například léky působící na jiné virové infekce, například HIV nebo ebolu. Jedním z nich je také remdesivir, jehož účinnost před nedávnem zpochybnila WHO. Podle zkušeností českých odborníků lék funguje, ale u přesně určených skupin pacientů. Nejlepší je pro hospitalizované před tím, než by potřebovali doplňkovou léčbu kyslíkem.

Právě podávání kyslíku nebo napojení na přístroje zajišťující umělou plicní ventilaci, náhradu činnosti ledvin nebo mimotělní oběh pacienti s covidem-19 ve vážném stavu nejčastěji potřebují. Proto jsou také volné kapacity těchto přístrojů v nemocnicích denně sledované.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 krev vědci zdraví nemoci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.