Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MAAE: Írán stupňuje obohacování uranu pomocí nově instalovaného zařízení

Írán
Írán
Foto: Pixabay

Írán ve svém podzemním jaderném provozu Fordo nainstaloval zařízení, které je schopno rychleji měnit úroveň obohacování uranu. S odkazem na dnešní zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), do níž měla možnost nahlédnout, o tom píše agentura Reuters.

MAAE ověřila, že Írán ve Fordo začal dodávat plynný hexafluorid uranu obohacený až na pět procent do kaskády 166 odstředivek IR-6 se zařízením, které usnadňuje obohacování uranu na různé úrovně čistoty.

Írán podle zprávy MAAE informoval, že zařízení plánuje využívat k obohacování uranu až na 20 procent, což je méně než 60 procent, na kterou obohacuje jinde, píše Reuters. K výrobě jaderné zbraně je zapotřebí uran obohacený na hodnoty kolem 90 procent. Západní diplomaté nicméně opakovaně vyjádřili obavy ohledně instalace dílů, které mohou usnadnit a urychlit změny úrovně obohacování.

V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán, který tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům, pak začal dohodu porušovat. Jednání o obnově dohody stagnují.

Írán: Plán USA a Izraele uzavřít obranný pakt s arabskými státy zvýší napětí

Íránské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že plán Spojených států a Izraele uzavřít společný obranný pakt s arabskými zeměmi kvůli hrozbě íránských raket a dronů pouze zvýší napětí v regionu. Informuje o tom agentura Reuters.

"Příchod cizinců do regionu... nevytvoří bezpečnost a stabilitu, ale je sám o sobě hlavní příčinou napětí a regionálních rozporů," uvedl podle íránských státních médií mluvčí íránské diplomacie Náser Kanání.

Spojené státy a Izrael se snaží položit základy bezpečnostní aliance s arabskými státy, která by propojila systémy protivzdušné obrany na ochranu proti útokům íránských dronů a raket na Blízkém východě, píše agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje, které obsah plánu znají.

Americký prezident Joe Biden 13. července v Izraeli zahájí svou první návštěvu Blízkého východu ve funkci šéfa Bílého domu. Navštíví také Západní břeh Jordánu, kde se setká s palestinským vedením. Z Izraele odletí Biden do Saúdské Arábie, kde má jednat s představiteli zemí Perského zálivu. Podle prohlášení Bílého domu bude jedním z témat jednání právě snaha zabránit hrozbám ze strany Íránu.

Mluvčí Bílého domu John Kirby ve čtvrtek řekl, že prezident chce jednat i o tom, jak mohou USA pomoci regionu s leteckou obranou. "Prověřuje se možnost spojit letecké obrany dohromady, aby vznikla účinnější letecká zábrana schopná řešit rostoucí hrozby ze strany Íránu," sdělil mluvčí.

Kanání však prohlásil, že "Amerika takové otázky vyvolává.. pouze s cílem zasít íránofobii a rozdělit země v regionu".

Témata:  Írán Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.