reklama

Když se v obci se 3200 obyvateli nedařilo do prostor opuštěné pekárny sehnat nového nájemníka ani po dvou letech, nechal starosta původní pekárnu za 50.000 eur (asi 1,3 milionu Kč) přestavět a nově zařídit. V září tu pak radnice začala prodávat chleba, housky a koláče. Další druhy pečiva dováží z jiné pekárny vzdálené asi osm kilometrů.

Po třech měsících od otevření je starosta Michael Dörr s projektem spokojený. "Lidé pekárnu opravdu vítají," řekl DPA. Sice i tady museli kvůli koronaviru zase brzy zavřít, ale prý se jim podařilo dalece překonat cíl, jaký si dali. Do tří let chce mít starosta městskou pekárnu v zisku.

Wolframs-Eschenbach není první ani poslední obcí v Německu, kde přišli o pekařství. Je ale jediná, která se jejího provozu sama ujala. Počet řemeslných pekáren se v zemi podle jejich svazu snížil ze 13.600 v roce 2012 na loňských 10.500.

Nejen pekárny, ale i lékárny nebo řeznictví zavírají zvláště v malých městečkách a vesnicích, odkud odcházejí mladí lidé.

Bavorské cechovní sdružení pekařů se ovšem domnívá, že postup obce Wolframs-Eschenbach by neměl být příkladem. Podle cechovního mistra Heinricha Traublingera odporuje zásadám a étosu svobodného řemesla.

reklama