Macron vyzdvihl, že se lídři více než čtyř desítek evropských zemí dokázali shodnout na konkrétních otázkách ohledně bezpečnosti kontinentu, migrace, energetiky nebo vzdělávání. Hovořil také o další evropské podpoře pro Ukrajinu, která od února vzdoruje ruské agresi.

"Budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny z finančního, humanitárního i vojenského hlediska," řekl Macron. "S několika členy EU vskutku pracujeme na několika žádostech vznesených ukrajinskou stranou, zahrnuje to i (houfnice) Caesar," odpověděl Macron na dotaz o evropské vojenské pomoci Ukrajině. Další detaily slíbil doplnit po pátečních jednáních v rámci EU.

Evropa je kontinent a řešení některých problémů a výzev je potřeba hledat společně, na úrovni kontinentu, řekl Macron. Evropa podle něj trpěla dětskou nemocí - občanskými válkami, ale teď se dokázala sjednotit a zaujmout společnou pozici k ruské agresi vůči Ukrajině.

Francouzský prezident vyjmenoval i další krize, které sužují Evropu, třeba napětí na Západním Balkáně, rozbroje mezi Arménií a Ázerbájdžánem nebo ve východním Středomoří. Receptem je podle něj opět jednotná strategie a spolupráce.

"V Praze se sešlo 44 suverénních států," zdůraznil Macron a dodal, že lídři zde hovořili "bez ohledu na již existující organizace a diskutovali jako suverénní a rovnocenní partneři o svých společných problémech. To je přesně to, co Evropa potřebuje," dodal.

Evropa podle Macrona musí spolupracovat i na ochraně své klíčové infrastruktury, kam zařadil plynovody, kabely nebo satelity. Připomněl nedávné poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři, ze kterých se vzájemně obviňuje Západ a Rusko. Mnoho evropských zemí nedávno čelilo kybernetickým útokům z Íránu nebo Ruska, uvedl francouzský prezident jako další argument pro větší sepětí.

Macron letos v květnu inicioval vznik EPC, za což mu na úvod svého projevu poděkoval český premiér Petr Fiala. Francouz na oplátku poděkoval Fialovi za organizaci pražského setkání a Moldavsku za přípravu dalšího plánovaného.

V Praze se dnes sešli nejvyšší představitelé 43 evropských zemí na první jednání širšího formátu evropských států, pozvány nebyly Rusko a Bělorusko.