Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na Ukrajině přišlo při ruské invazi o život nejméně 20 novinářů

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto
Foto: FREE Photo Tereshchenko Oleg / UNIAN

Nejméně 20 novinářů - ukrajinských a zahraničních - bylo zabito během ruské invaze na Ukrajinu, oznámil ukrajinský svaz novinářů i se jmény obětí. Zároveň upozornil, že jde pouze o ty žurnalisty, jejichž smrt oficiálně potvrdily úřady. Několik dalších novinářů se již mnoho dnů pohřešuje.

Mezi oběti patří ukrajinský dokumentarista a fotograf Maksym Levin, který pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC či agentury Reuters a AP. Čtyřicetiletý Levin byl téměř tři týdny nezvěstný a jeho tělo se nakonec počátkem dubna našlo severně od Kyjeva.

Ruský útok na Ukrajinu 24. února rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Odhaduje se, že o život přišly již desítky tisíc lidí - vojáků i civilistů.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině novináři

Související

Aktuálně se děje

11. června 2026 4:00

Čtvrteční počasí může být místy i bouřlivé, naznačuje předpověď

Počasí bohaté na srážky bude v Česku panovat i během čtvrtečního dne, kdy hrozí dokonce i bouřky. Někde tak může spadnout až 20 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.