NATO odstartuje misi NSATU. Pomoc pro Ukrajinu připadne pod stovky lidí

Tato koordinace se přesune z neformální skupiny vedené Spojenými státy pod oficiální misi NATO, oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci.

Podle zdrojů DPA byl plán v Alianci dohodnut už ve čtvrtek na nižší úrovni a v pátek jej následně schválili ministři obrany.

Podpůrná mise NATO pro Ukrajinu, nazvaná NSATU, bude mít sídlo v německém Wiesbadenu a její oficiální spuštění je naplánováno na červencovém summitu NATO ve Washingtonu.

Velení mise bude umístěno v americké vojenské posádce ve Wiesbadenu a další logistické uzly budou na zatím neupřesněných místech na východním křídle Aliance. Velení se ujme tříhvězdičkový generál podřízený vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě.

"Mise by měla zahrnovat téměř 700 osob z NATO a partnerských států," uvedl Stoltenberg. Dodal, že NATO poskytne výcvik ukrajinským ozbrojeným silám ve výcvikových zařízeních na území členských států, bude plánovat a koordinovat dary pro Ukrajinu, řídit přepravu a údržbu techniky a podporovat dlouhodobý rozvoj ukrajinských ozbrojených sil.

Stoltenberg zdůraznil, že tímto krokem se NATO nestává účastníkem konfliktu na Ukrajině.

Samo NATO se ale vojensky na válce s Ruskem podílet nebude, neplánuje totiž vyslat své vojáky na Ukrajinu, uvedl Stoltenberg během návštěvy Finska podle agentury AFP. 

NATO a jeho spojenci slíbili Ukrajině vojenskou a finanční podporu v boji proti ruské invazi, kterou budou poskytovat tak dlouho, jak bude potřeba. Nicméně vyslání vlastních vojáků na Ukrajinu obecně odmítají.

Francouzský prezident Emmanuel Macron tuto možnost naznačil koncem února na konferenci v Paříži. Polský ministr zahraničí Radek Sikorski na konci května uvedl, že Varšava by nasazení vojáků také neměla vyloučit, a řekl: "Nechme ruského prezidenta Putina hádat, co uděláme."

Ve čtvrtek Stoltenberg potvrdil, že NATO neplánuje vyslat své síly na Ukrajinu a zdůraznil, že Aliance se zaměřuje na dlouhodobou finanční podporu Kyjeva.

Západní spojence Ukrajiny také vyzval, aby zajistili, že se nebudou opakovat zpoždění a nedostatky v dodávkách vojenské pomoci, protože Ukrajina podle něj potřebuje "předvídatelnost a odpovědnost".

Finský prezident Alexander Stubb během tiskové konference uvedl, že pobaltské ani severské státy v současnosti nečelí vojenské hrozbě ze strany Ruska.

Kreml označil tyto úvahy za bezprecedentní eskalaci napětí, která vyžaduje pozornost i přijetí opatření. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Evropa vnímá, že poměry na frontě se změnily a mohou pro Ukrajinu skončit kolapsem, a proto situaci záměrně eskalují.

"V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit," uvedl Macron, který podobný postoj vyjádřil již několikrát.

V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.

Témata:  válka na Ukrajině,  NATO