Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší mrakodrap světa v Dubaji rozsvítila česká trikolóra

Burdž Chalífa
Burdž Chalífa
Foto: Twitter

Při příležitosti dnešního 102. výročí vzniku samostatného československého státu se v barvách české vlajky rozsvítil nejvyšší mrakodrap světa Burdž Chalífa v Dubaji ve Spojených arabských emirátech.

"Noční Budrž Chalífa jsme rozsvítili k oslavám státního svátku České republiky, přejeme prosperitu a růst," píše se na twitterovém účtu mrakodrapu.

نضيء الليلة #برج_خليفة لنحتقل باليوم الوطني لجمهورية التشيك، متمنين لهم المزيد من الازدهار والنموTo commemorate Czech Republic's national day, #BurjKhalifa lights up in their flag, wishing them prosperity pic.twitter.com/EIZVNFnWm1

— Burj Khalifa (@BurjKhalifa) October 28, 2020

Bezmála 830 metrů vysokou stavbu v roce 2017 překryla například projekce britské vlajky na památku obětí teroristického útoku v Manchesteru či před dvěma dny barvy Rakouska, které si připomnělo potvrzení své neutrality z roku 1955.

Se slovy "jsme s vámi" se jako výraz solidarity s Itálii během letošní jarní vlny covidu-19 na dubajské dominantě objevila trikolóra této jihoevropské země.

Témata:  28. října - výročí vzniku samostatného československého státu,  Dubaj

Aktuálně se děje

27. září 2026 14:02

Karlos Vémola si po vítězství v kleci neodpustil kopanec do Lely

Zápasník Karlos Vémola se po krátké přestávce vrátil zpět do klece a připsal si další vítězství. Na turnaji Oktagon 94 v německém Frankfurtu změřil síly s domácím bijcem Fredericem Vosgrönem. Před zaplněným stadionem Deutsche Bank Park ho místní fanoušci při nástupu přivítali hlasitým bučením. Český zápasník se však nenechal nepřízní publika vyvést z míry a svého soupeře porazil technickým knokautem. Po přesvědčivém výkonu tak mohla v ringu vypuknout velkolepá oslava jeho úspěšného návratu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.