Podle dokumentu, na který odkazuje Reuters, očekává v příštím roce zmírnění tempa růstu spotřebitelských cen na 2,8 procenta.
Míra inflace v Německu v březnu vzrostla na 7,3 procenta a očekává se, že na této úrovni se udrží i v dubnu. Podobná míra inflace byla v Německu podle statistického úřadu Destatis naposledy na podzim v roce 1981.
Ceny se začaly zvyšovat už loni, přispívá k tomu zejména prudký růst cen zemního plynu a ropných produktů. Podle analytiků je na vině částečně rychlý odklon od fosilních paliv a letos také dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Pro Němce je růst spotřebitelských cen dramatický, neboť země od roku 2012 nezažila inflaci v celoročním průměru nad dvě procenta. S vysokou mírou inflace se Německo potýkalo krátce po znovusjednocení, v roce 1992 činila pět procent a o rok později 4,5 procenta.
Reuters minulý týden s odkazem na zdroje napsal, že německá vláda se chystá snížit odhad růstu ekonomiky na letošní rok na 2,2 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 3,6 procenta. V příštím roce německá vláda očekává mírné zrychlení hospodářského růstu, a to na 2,5 procenta.
Spotřebitelské výdaje by letos podle zmíněného dokumentu měly vykázat růst o 9,7 procenta, což je o 0,6 procentního bodu více, než vláda předpokládala v lednu. V příštím roce by měly spotřebitelské výdaje růst pomaleji, a to tempem 4,8 procenta, uvádí dokument.
Německá vláda podporuje případné znárodňování energetických firem
Německá vláda schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze. Země závislá na ruských energiích tak reaguje na zhoršení vztahů s Moskvou po ruském napadení Ukrajiny a po zavedení západních sankcí proti Rusku. Podle zdroje agentury Reuters vláda doufá, že parlament novelu schválí v květnu.
Berlín minulý měsíc spustil nouzový plán řízení dodávek plynu. Byl to první krok v třífázovém plánu, který by mohl vyústit v přidělování energie, přičemž prioritu by měly domácnosti a kritická infrastruktura, jako jsou nemocnice.
"Ceny jsou vysoké, nejistota je vysoká a rizika jsou blízko," uvedl ministr hospodářství Robert Habeck. "Musíme být proto připraveni na zhoršení situace," dodal.
Novela by vládě umožnila, aby v případě ohrožení energetické bezpečnosti převzala energetické společnosti do své správy. Podobný krok už Berlín učinil v případě Gazpromu Germania, dceřiné společnosti ruského plynárenského giganta, nad kterým převzal dočasnou kontrolu do konce září.
O možném znárodnění se znovu hovoří i v případě francouzské energetické společnosti EDF, informovala minulý měsíc agentura Bloomberg. Francouzský stát v ní už vlastní 84 procent.
