Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Německý kancléř Olaf Scholz před týdnem na tiskové konferenci řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat jaderné elektrárny ještě v provozu. "Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny," řekl tehdy. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle.
Deník The Wall Street Journal napsal, že rozhodnutí ponechat jaderné elektrárny v provozu musí ještě formálně učinit Scholzův kabinet. Potřebný bude i souhlas parlamentu, neboť uzavření reaktorů je vyžadováno zákonem.
Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčena, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky - hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. "Reaktory budou bezpečné do 31. prosince a očividně zůstanou bezpečné i po 31. prosinci," citoval deník svůj zdroj.
Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) jsou největší opoziční silou v Německu. Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.
Ještě v červnu sociální demokrat Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v chodu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro Německo.
