"Svět čelí velké nejistotě. Žijeme ve strachu. Nevíme, zda bude oficiálně vyhlášena třetí světová válka, nebo zda bude pokračovat jako neoficiální," uvedl Rotman.

"My na Ukrajině tu zkázu vidíme a cítíme. Je důvod, proč o tom, co se děje na Ukrajině, moc často veřejně nehovořím. Je těžké o tom mluvit. Miliony lidí byly vysídleny v rámci Ukrajiny nebo z ní musely uprchnout. Tisíce lidí byly na Ukrajině, kterou 29 let nazývám svým domovem, zabity. Z tisíců dětí se stali uprchlíci. Židovské komunity na Ukrajině žijí v témže zlém snu," doplnil s tím, že on sám ani jeho kolegové neočekávali, že budou muset plánovat evakuace mladých lidí a seniorů, kteří čelí raketové palbě.

"Z Irpině jsme 8. března zachránili matku, její sedmiletou dceru a osmiměsíčního syna. Trvalo nám to dva dny, druhý den se to podařilo, vyvázli jsme jen se šesti otvory po střelách v autu," řekl Rotman a dodal, že žena i děti jsou nyní v bezpečí v jiné zemi.

"Musel jsem přesvědčit 96letého Žida, jmenuje se Pesach, že musí opustit svůj byt v Kyjevě, kde žil se svými dvěma syny - jeden z nich má duševní problémy a je mu něco málo přes 70, druhému je asi 65, " popsal. "Řekl mi, 'už jsem se musel evakuovat z Kyjeva jednou, teď chcete, abych to udělal znovu´, " pokračoval rabín. "V tom ani není ta ironie. Poprvé se evakuoval z Kyjeva před Němci do Ruska. Stejným autobusem jako ženu s dcerou a osmiměsíčním synem jsem ho evakuoval od Rusů do Německa," dodal. Rotman také popsal, jak evakuoval strýce a tetu kamaráda z Kyjeva. Třiaosmdesátiletí manželé měli 20 minut na to, aby si zabalili své věci.

Na konferenci promluvila také židovská uprchlice z Mariupolu Aliza, které se podařilo dostat se přes Moldavsko do Izraele. V Mariupolu však podle ní stále někteří Židé zůstávají, protože mají na dvoře pohřbené své blízké a nechtějí je tam takto nechat. "Naše město je zničené," řekla. "Před válkou jsme měli krásnou malou obec. Byla ovšem silná," dodala.

Na konferenci se dnes jednalo také o nových formách antisemitismu a politizaci holokaustu či o svobodě náboženství v evropském prostoru.

Akce skončila modlitbou za mrtvé a zapálením svíček u památníku maďarským Židům, které na břehu Dunaje zastřelili příslušníci a stoupenci antisemitské nacistické strany Šípových křížů, jež se v Maďarsku koncem roku 1944 na několik měsíců dostala k moci. Památník v podobě opuštěných bot a střevíců mužů, žen a dětí odkazuje na skutečnost, že oběti byly před zavražděním přinuceny se zout. Na místě kromě rabínů promluvily také dvě přeživší holokaustu z Maďarska a z Belgie.