Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nizozemský tisk: Rutte bude novým šéfem NATO

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Foto: FDFA Communication

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se po Jensu Stoltenbergovi stane odcházející nizozemský premiér Mark Rutte. Informoval o tom v úterý nizozemský zpravodajský portál NOS.

Podle NOS se Rutteho jediný protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, brzy vzdá své kandidatury. Tuto informaci poskytly pro nizozemské veřejnoprávní médium nejmenované zdroje obeznámené se situací. 

Stávající generální tajemník NATO Stoltenberg označil Rutteho za velmi silného kandidáta a uvedl, že výběr nového generálního tajemníka je téměř u konce.

Rutte si rychle získal širokou podporu a od počátku byl preferovaným kandidátem Spojených států, nejdůležitějšího partnera v NATO, připomíná NOS.

Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO veřejně podpořilo několik zemí, včetně Británie, Francie, Německa a Turecka. V úterý svou podporu vyjádřilo i Slovensko a Maďarsko.

Získání podpory Maďarska nebylo jednoduché. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku června uvedl, že by mohl podpořit Rutteho, pokud se omluví za urážlivá vyjádření o maďarské vládě a pokud Rutte souhlasí, že Maďarsko nebude muset účastnit žádné vojenské mise NATO na Ukrajině proti Rusku.

Nizozemská televize RTL ale dnes uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".

Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.

Stoltenberg tuto záruku poskytl minulý týden, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.

I Slovensko podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini v úterý po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.

Slovensko chce za tuto podporu pomoc od Nizozemska při zabezpečení své protivzdušné obrany, informuje agentura TASR. Pellegrini připomněl, že dosud byli na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance dva kandidáti, kromě Rutteho také Iohannis.

Podle Pellegriniho bylo pochopitelné, že Slovensko by si umělo představit na této pozici reprezentanta střední a východní Evropy. "Po konzultacích s oběma kandidáty i po konzultacích s premiérem Robertem Ficem a slovenskou vládou si Slovenská republika umí představit podporu nizozemského premiéra Marka Ruttehho za šéfa Aliance," prohlásil Pellegrini.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chyběla mu podpora zemí východního křídla Aliance, tedy Maďarska, Rumunska a Slovenska.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský vyjádřil podporu Ruttemu, stejně jako Litva a Estonsko. Estonská premiérka Kaja Kallasová už dříve vyvrátila spekulace o své kandidatuře a vyjádřila podporu Ruttemu. 

Témata:  NATO Mark Rutte

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.