Ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy s kompresorovou turbínou. Kanada v neděli poslala po opravě turbínu pro plynovod Nord Stream 1 do Německa. Uvedl to dnes list Kommersant s odvoláním na informované zdroje.

Pokud nebudou žádné problémy s logistikou a na celnici, měla by podle listu turbína dorazit do Ruska za dalších pět až sedm dní. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU.

Plynovod se měl po odstávce spustit v pátek, do té doby se ale nestihne turbína dodat. "Rusko spíše využije zpožděnou dodávku opravené turbíny k prodloužení odstávky. Je škoda, že se Kanada s Německem nedokázala domluvit dříve, bohužel prodlužování nejistoty a napětí na trhu s plynem nehrají ve prospěch Evropy," řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor. Nepředpokládá ale, že Nord Stream 1 zůstane dlouhodobě zcela uzavřený. "Rusku spíše vyhovuje škrtit dodávky a šroubovat tak cenu, nikoliv je zcela zastavit," uvedl Gavor.

Podle řídícího konzultanta EGÚ Brno Michala Kocůrka Rusko cíleně využívá dodávky plynu do EU k nahlodání její jednoty a vytvoření velmi nekomfortní situace v rámci jednotlivých členských zemí, především u těch, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé, a které nejsilněji podporují sankce proti Rusku. "V tomto případě jde hlavně o Německo. Rusko také postupně přidává další a další důvody, proč dodávky plynu do EU snižuje. Není tedy důvod předpokládat, že by se s návratem turbíny mělo cokoli měnit," uvedl Kocůrek.

I když se Nord Stream 1 opět spustí na 40 procent, je podle něj potřeba se přesto připravit na možnost, že za pár dní může být zase zastaven. "Znovu kvůli zdánlivě čistě technickým důvodům. Těch si Rusko dokáže vytvořit, kolik bude chtít," dodal Kocůrek.

Minulý týden také začala pravidelná údržba plynovodu. Trvat má do 21. července. Část evropských politiků se obává, že Gazprom po údržbě dodávky plynu buď neobnoví, anebo jen v omezeném režimu.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.