Stručný přehled sobotních událostí: 

Helsinky stejně jako Stockholm chtějí kvůli ruské invazi na Ukrajinu vstoupit do Severoatlantické aliance a Rusko avizovalo, že to bude mít své důsledky.

Rusko ohlásilo osvobození oceláren Azovstal v Mariupolu v pátek a šéf separatistické proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin považuje za nevyhnutelné postavit obránce oceláren před soud. Přejí si to podle něj "obyčejní lidé, společnost a zřejmě také duševně zdravá část světového společenství".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že válku lze vyřešit jedině diplomacií, i když jsou nyní rozhovory na mrtvém bodě. Ukrajinu teď podle prezidenta brání na 700.000 vojáků a Rusko podle Ukrajinců přišlo ve válce už asi o 29.000 vojáků. Toto tvrzení ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Zelenskyj očekává, že Ukrajina dostane v rámci další vojenské pomoci raketomety, což by podle něj mohlo být rozhodující pro vývoj bojů na Donbasu. Podle ukrajinské armády se tam Rusové chystají k útokům na Jampil a Seversk a pokusí se znovu o přechod řeky Severní Doněc. Předchozí pokus se nezdařil a skončil porážkou.

britské ministerstvo obrany se domnívá, že ruské armádě v důsledku sankcí chybějí průzkumná bezpilotní letadla, bez nichž nemohou stanovovat cíle leteckých a dělostřeleckých útoků.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov řekl, že se Rusku podařilo při raketovém útoku na severozápadě Ukrajiny v Žytomyrské oblasti zničit množství západních zbraní a techniky. Ani toto tvrzení ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Podle zákona, který dnes podepsal Biden, poskytnou Spojené státy Ukrajině pomoc v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard Kč), což je největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let. Půjde o vojenskou a humanitární podporu, americká pomoc Ukrajině se tak od února zvyšuje na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu Kč) a zřejmě není poslední.

Obavy Moldavska o rozšíření konfliktu na jeho území má rozptýlit dnešní slib britské ministryně zahraničí Liz Trussové. Londýn podle ní poskytne Moldavsku moderní zbraně a Trussová si přeje, aby Moldavsko bylo vyzbrojeno podle standardů NATO.

Rusko čelí za invazi na Ukrajinu stále kritice. Dnes se to projevilo na ministerském jednání Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), které při vystoupení ruského ministra opustili jeho kolegové z Japonska, USA, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu.

Hned ráno přestala ruská společnost Gazprom Finsku dodávat plyn, jak avizovala v pátek. Finská společnost Gasum totiž odmítla platit Gazpromu v rublech, jak Rusové požadují kvůli mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko za jeho agresi. Gazprom kvůli odmítnutí platby v rublech v dubnu zastavil dodávky i Polsku a Bulharsku.

Moskva upozornila Finsko na důsledky, které bude mít jeho úmysl vstoupit do NATO. Finská vláda to schválila ve středu. Finsko se tak rozhodlo stejně jako Švédsko kvůli ruské agresi proti Ukrajině. V alianci to zatím neschvaluje Turecko. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan dnes kvůli tomu telefonicky mluvil se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Erdogan požaduje od Švédska zrušení embarga na vývoz zbraní do Turecka a změnu postoje k teroristickým organizacím. Niinistö Erdoganovi řekl, že spojenectví v podobě společného členství v NATO posílí bezpečnost i vzájemné vztahy Finska a Turecka.

On-line přenos: