OSN: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nejméně 1276 civilistů

OHCHR zaznamenal kromě 1276 zabitých civilistů také 1981 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s "širokou dopadovou plochou" včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.

Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu a Volnovachy v Doněcké oblasti, Izjumu v Charkovské oblasti, obce Popasna v Luhanské oblasti nebo města Irpiň v Kyjevské oblasti, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl úřad.

Stanice BBC mezitím s odvoláním na oblastního gubernátora Vitalije Kima informovala o tom, že počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny stoupl na 28.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině