Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Portugalsko by chtělo vyvážet plyn do střední Evropy přes Itálii

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Portugalsko by chtělo vyvážet plyn do Německa a dalších zemí ve střední Evropě přes Itálii. Podle Lisabonu by to mohla být alternativa k plynu dováženému z Ruska, uvedla dnes agentura Reuters. Portugalsko tak reaguje na odmítavé stanovisko Francie k posílení infrastruktury s Pyrenejským poloostrovem. Spojení s Itálií by ale podle předchozí studie nezačalo fungovat dříve než v roce 2028.

Portugalsko a Španělsko by chtěly zvýšit export plynu do zbytku Evropské unie. Na Pyrenejském poloostrově se nachází podstatná část evropských terminálů pro zkapalněný plyn a podle Madridu a Lisabonu mají terminály volné kapacity, které by mohly využít ostatní unijní státy.

Podle obou států je však propojení Pyrenejského poloostrova se zbytkem unie nedostatečné. Španělsko proto podporuje stavbu plynovodu MidCat, který by propojil Katalánsko s jihem Francie a zdvojnásobil by objem přepravy plynu. To ale dlouhodobě odmítá Paříž. Oficiálně se k tomu vyjádřil v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého má již existující plynovod, který vede ze severu Španělska, volnou polovinu kapacity. Poukázal také na to, že stavba nové infrastruktury by trvala dlouho a nevyřešila by problémy s dodávkami plynu v krátkodobém horizontu.

Portugalský ministr životního prostředí Duarte Cordeiro dnes uvedl, že Portugalsko začalo jednat s Itálií o stavbě plynovodu, která by propojil Pyrenejský poloostrov se západním pobřežím Itálie. Podle něj by se tak dodávky z Portugalska a Španělska mohly stát pro státy ve střední Evropě alternativou plynu z Ruska.

V portugalských a španělských přístavech přitom v posledních dvou měsících často končí právě plyn z Ruska. Podle údajů, které dnes cituje deník El País, Španělsko v červenci a srpnu nakoupilo od Moskvy 747 milionů eur zkapalněného plynu, čímž se pro Rusko stalo v této oblasti největším světovým odběratelem. Podle posledních údajů týkajících se července bylo Rusko třetím nejvýznamnějším dodavatelem zkapalněného plynu do Španělska po USA a Nigérii. Portugalsko bylo šestým největším odběratelem zkapalněného plynu z Ruska s objemem 120 milionů eur.

"Je to unijní otázka, nikoliv bilaterální problém mezi státy," uvedl Cordeiro, který by chtěl postavit nový plynovod z peněz z evropských fondů. Jiného názoru je ale Brusel, informovala dnes agentura EFE. Podle Tima McPhieho z Evropské komise je výstavba nových plynovodů spojujících Pyrenejský poloostrov s dalšími zeměmi v první řadě otázkou debat mezi státy, kterých by se takový projekt týkal. Až pak by k tomu Brusel zaujal nějaké oficiální stanovisko. Výstavbu plynovodů však podle unijních pravidel nelze financovat z evropských fondů, dodala komise.

V srpnu projevil zájem o posílení dodávek plynu z Pyrenejského poloostrova německý kancléř Olaf Scholz. Ten navštíví Španělsko na začátku října. Madrid podle španělského tisku doufá, že by Scholz mohl ovlivnit odmítavé stanovisko Paříže vůči MidCatu, s jehož přípravou se začalo v roce 2013.

Alternativní spojení s Itálií by každopádně nezajistilo urychlené dodávky plynu do střední Evropy. Na začátku září španělská média informovala o studii, kterou na toto téma nechala vypracovat španělská společnost Enagás. Zhruba 800 kilometrů dlouhý plynovod mezi Barcelonou a italským Livornem by stál tři miliardy eur (75 miliard korun) a provoz by začal nejdříve v roce 2028.

Témata:  Portugalsko Španělsko zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.