Portugalsko a Španělsko by chtěly zvýšit export plynu do zbytku Evropské unie. Na Pyrenejském poloostrově se nachází podstatná část evropských terminálů pro zkapalněný plyn a podle Madridu a Lisabonu mají terminály volné kapacity, které by mohly využít ostatní unijní státy.

Podle obou států je však propojení Pyrenejského poloostrova se zbytkem unie nedostatečné. Španělsko proto podporuje stavbu plynovodu MidCat, který by propojil Katalánsko s jihem Francie a zdvojnásobil by objem přepravy plynu. To ale dlouhodobě odmítá Paříž. Oficiálně se k tomu vyjádřil v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého má již existující plynovod, který vede ze severu Španělska, volnou polovinu kapacity. Poukázal také na to, že stavba nové infrastruktury by trvala dlouho a nevyřešila by problémy s dodávkami plynu v krátkodobém horizontu.

Portugalský ministr životního prostředí Duarte Cordeiro dnes uvedl, že Portugalsko začalo jednat s Itálií o stavbě plynovodu, která by propojil Pyrenejský poloostrov se západním pobřežím Itálie. Podle něj by se tak dodávky z Portugalska a Španělska mohly stát pro státy ve střední Evropě alternativou plynu z Ruska.

V portugalských a španělských přístavech přitom v posledních dvou měsících často končí právě plyn z Ruska. Podle údajů, které dnes cituje deník El País, Španělsko v červenci a srpnu nakoupilo od Moskvy 747 milionů eur zkapalněného plynu, čímž se pro Rusko stalo v této oblasti největším světovým odběratelem. Podle posledních údajů týkajících se července bylo Rusko třetím nejvýznamnějším dodavatelem zkapalněného plynu do Španělska po USA a Nigérii. Portugalsko bylo šestým největším odběratelem zkapalněného plynu z Ruska s objemem 120 milionů eur.

"Je to unijní otázka, nikoliv bilaterální problém mezi státy," uvedl Cordeiro, který by chtěl postavit nový plynovod z peněz z evropských fondů. Jiného názoru je ale Brusel, informovala dnes agentura EFE. Podle Tima McPhieho z Evropské komise je výstavba nových plynovodů spojujících Pyrenejský poloostrov s dalšími zeměmi v první řadě otázkou debat mezi státy, kterých by se takový projekt týkal. Až pak by k tomu Brusel zaujal nějaké oficiální stanovisko. Výstavbu plynovodů však podle unijních pravidel nelze financovat z evropských fondů, dodala komise.

V srpnu projevil zájem o posílení dodávek plynu z Pyrenejského poloostrova německý kancléř Olaf Scholz. Ten navštíví Španělsko na začátku října. Madrid podle španělského tisku doufá, že by Scholz mohl ovlivnit odmítavé stanovisko Paříže vůči MidCatu, s jehož přípravou se začalo v roce 2013.

Alternativní spojení s Itálií by každopádně nezajistilo urychlené dodávky plynu do střední Evropy. Na začátku září španělská média informovala o studii, kterou na toto téma nechala vypracovat španělská společnost Enagás. Zhruba 800 kilometrů dlouhý plynovod mezi Barcelonou a italským Livornem by stál tři miliardy eur (75 miliard korun) a provoz by začal nejdříve v roce 2028.