PŘEHLED: Volby v Německu jsou za dveřmi. Vše, co potřebujete vědět

Německo se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února 2025. Obyvatelé nejlidnatější země Evropské unie budou volit 630 členů nového Bundestagu. Původně byly volby naplánovány na 28. září 2025, avšak jejich konání bylo urychleno kvůli politické krizi a následnému rozpadu vládní koalice v roce 2024.

Podle německého Základního zákona a volebního zákona se federální volby musí konat v neděli nebo ve státní svátek, nejdříve 46 měsíců a nejpozději 48 měsíců po prvním zasedání současného Bundestagu. Ten zasedl poprvé 26. října 2021, a proto byly původně naplánovany volby na období mezi 31. srpnem a 26. říjnem 2025. V srpnu 2024 vláda doporučila konání voleb 28. září 2025, což schválil i prezident Frank-Walter Steinmeier.

Předčasné volby mohou být vyhlášeny pouze v případě rozpuštění Bundestagu prezidentem. K tomu může dojít dvěma způsoby: buď pokud se Bundestagu nepodaří zvolit nového kancléře absolutní většinou do 15 dnů od prvního hlasování, nebo pokud současný kancléř vyvolá hlasování o důvěře a následně požádá prezidenta o rozpuštění parlamentu.

Vládní krize vypukla v listopadu 2024, kdy kancléř Olaf Scholz odvolal z vlády ministra financí Christiana Lindnera z FDP. Tento krok vedl ke kolapsu třístranné koalice a ztrátě většiny v parlamentu. Scholz oznámil svůj úmysl vyvolat hlasování o důvěře, což mělo umožnit konání předčasných voleb. Původně se očekávalo, že se volby uskuteční v lednu 2025, avšak pod tlakem opozice byl termín přesunut na únor.

Hlasování o důvěře proběhlo 16. prosince 2024 a skončilo neúspěchem pro Scholze. Pro důvěru hlasovalo 207 poslanců, proti bylo 394, 116 se zdrželo a 16 nebylo přítomno. Zatímco SPD podpořila kancléře jednotně, opozice, s výjimkou tří členů AfD, hlasovala proti. Strana Zelených se rozhodla zdržet se hlasování, aby zaručila pád vlády, aniž by přímo hlasovala proti svému koaličnímu partnerovi.

Po neúspěchu v hlasování o důvěře se Scholz vydal do prezidentského paláce Bellevue, kde doporučil prezidentu Steinmeierovi rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Prezident zahájil konzultace se stranickými lídry, aby ověřil, zda existuje možnost vytvoření nové většiny v současném Bundestagu. Dne 20. prosince 2024 oznámil, že taková možnost neexistuje.

Prezident Steinmeier oficiálně rozpustil Bundestag 27. prosince 2024 a současně stanovil datum voleb na 23. února 2025. Tento krok otevřel cestu k nové kapitole v německé politice, která se bude odvíjet podle výsledků hlasování.

Německý volební systém kombinuje prvky poměrného a většinového zastoupení. Každý volič má dva hlasy: prvním hlasuje pro kandidáta ve svém volebním obvodu, druhým pro stranickou kandidátku na federální úrovni. K získání zastoupení v Bundestagu musí strana buď překročit pětiprocentní práh celostátního hlasování, nebo vyhrát alespoň tři volební obvody v přímém hlasování.

Všechny mandáty jsou rozdělovány na základě poměrného zastoupení s použitím metody Sainte-Laguë. Počet přímých mandátů získaných v jednotlivých státech je poté odečten od celkového přiděleného počtu mandátů dané straně.

Největší favorit, konzervativní aliance CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem, má podle průzkumů jasný náskok, uvedl server Politico. Nicméně očekává se, že krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhne svého historicky nejlepšího výsledku, což vyvolává intenzivní debatu o poválečné identitě Německa.

Volební kampaň se do značné míry soustředila na otázku migrace. Po lednovém útoku v bavorském Aschaffenburgu, který údajně spáchal afghánský migrant, Merz oznámil plán na výrazné zpřísnění migračních pravidel.

Jeho konzervativci poprvé od konce druhé světové války spolupracovali s AfD při prosazení migračních omezení v Bundestagu. Tento krok otřásl politickou scénou, protože narušil takzvanou „Brandmauer“ – dosud striktně dodržovanou bariéru mezi tradičními stranami a krajní pravicí.

Merz se tímto krokem snažil oslabit AfD a získat zpět voliče, kteří k této straně přešli. Avšak podle nejnovějších průzkumů CDU/CSU ztratila téměř tři procentní body, zatímco AfD naopak stejný podíl získala. To naznačuje, že tato strategie nemusí přinést očekávaný efekt.

Podle aktuálního agregovaného průzkumu zveřejněného 4. února je CDU/CSU na prvním místě s 30 % hlasů. AfD je na druhém místě s rekordní podporou 22 %. Sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze se propadli na 17 %, zatímco Zelení dosahují 13 %. Liberální FDP, postkomunistická Levice i nová populistická strana Sahry Wagenknechtové (BSW) balancují na pětiprocentní hranici potřebné pro vstup do Bundestagu.

Pokud menší strany nepřekročí tuto hranici, CDU/CSU by teoreticky mohla dosáhnout parlamentní většiny se ziskem kolem 40 % hlasů. Naopak, pokud se FDP, Levice a BSW do parlamentu dostanou, většina by vyžadovala minimálně 46 % hlasů, čímž by se zvýšila pravděpodobnost třístranné koalice.

Merz a jeho strana preferují dvoučlennou koalici, která by zajistila větší stabilitu, a proto zvažují spolupráci buď se Zelenými, nebo s SPD. Pokud by ale menší strany překročily pětiprocentní hranici, může být nutné vytvořit třístrannou vládu, což by mohlo vést k napětí a neshodám uvnitř kabinetu.

Merz však již vyloučil jakoukoli spolupráci s AfD, přestože právě podpora této strany pomohla jeho návrhům na zpřísnění migrační politiky projít v Bundestagu.

Výsledek německých voleb bude mít dopad nejen na vnitřní politiku země, ale i na celou Evropu. Silná podpora AfD by mohla povzbudit krajně pravicové síly napříč kontinentem, zejména ve Francii, Itálii a Nizozemsku.

Merz se také zavázal, že v případě vítězství podnikne kroky k posílení evropské jednoty, zejména ve vztahu k administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plánuje navštívit Paříž a Varšavu, aby posílil vztahy v rámci tzv. weimarského trojúhelníku.

Otázkou zůstává také německý přístup k válce na Ukrajině. Zatímco kancléř Scholz se prezentoval jako opatrný podporovatel Kyjeva a odmítal například poskytnout Ukrajině střely Taurus, Merzův tábor dlouhodobě prosazuje tvrdší postoj a větší vojenskou pomoc.

První odhady výsledků budou zveřejněny 23. února v 18:00. Přesnější výsledky budou k dispozici během večera, zatímco konečné rozdělení mandátů bude známo pravděpodobně až v ranních hodinách následujícího dne. 

Témata:  Německo,  volby v Německu