Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval farmaceutické firmy, aby věnovaly deset procent prodaných vakcín proti covidu-19 chudým zemím. Oznámil také spolupráci s Jihoafrickou republikou na zajištění dostatečného množství vakcín pro africký kontinent, společné stanovisko vydají na zasedání skupiny velkých světových ekonomik G7.
Zajištění přístupu k vakcínám by podle Macrona mělo mít přednost před platbami za patenty, uznal ale také nezbytnost finanční odměny za inovace. Respektování duševního vlastnictví by nemělo být překážkou pro přístup k vakcínám, uvedl prezident na tiskové konferenci před zasedáním skupiny G7.
Severoatlantická aliance si podle Macrona musí urychleně vyjasnit strategické priority, ještě před rokem přitom mluvil o "mozkové smrti" této organizace, připomíná agentura Reuters. "Musíme vědět, kdo jsou naši nepřátelé a kde jsou," prohlásil Macron. Čína by podle něj neměla být pro NATO prioritou a Francie ani Evropská unie by neměly být vazalem Číny, ale ani automaticky souhlasit s postojem USA. Členské státy NATO se sejdou příští týden v Bruselu.
Těsně před summitem NATO se Macron setká se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, ačkoli v posledních měsících mezi oběma zeměmi panují napjaté vztahy, dodává AFP. "Když jsme členy jedné organizace, není možné se rozhodnout pro vybavení, které neumožňuje spolupráci s ostatními partnery," uvedl dnes Macron na tiskové konferenci a dodal, že si chce s Erdoganem turecký postup vyjasnit. Turecko zakoupilo zbraňové systémy, které z technických důvodů nemohou komunikovat s vybavením většiny členských zemí NATO.
Francouzský prezident Macron rovněž dle očekávání potvrdil postupné koordinované stahování francouzských vojsk z oblasti Sahelu, kde působí na misi Barkhane. Tu v budoucnu nahradí nová mezinárodní mise, na které se bude Francie nadále spolu s dalšími partnery podílet. Nebude se však již jednat o vojenské základny, ale o protiteroristický boj speciálních jednotek, uvedla AFP.
V africké oblasti Sahel, kde tamní vlády bojují proti islámským radikálům, má Francie kolem 5100 vojáků. Francouzská armáda podporuje od roku 2013 síly v Mali, Mauritánii, Nigeru, Burkině Faso a Čadu.
Rozhodnutí západoafrického bloku podpořit politické změny v Mali považuje Macron za "chybu", ale respektuje ho. Nemůže však podle svých slov spolupracovat s vládou, která se rozhodla vyjednávat s islamisty. "Nemůžeme provádět společné operace s mocnostmi, které se rozhodnou diskutovat se skupinami, které kromě střílejí na naše děti," uvedl Macron.
Před dvěma týdny ústavní soud v Mali jmenoval prozatímním prezidentem velitele vojenské junty a dosavadního viceprezidenta Assima Goitu. Bývalý velitel speciálních sil nechal předtím zatknout prezidenta a premiéra, a uskutečnil tak v zemi druhý státní převrat za posledních devět měsíců.
Macron uspořádal tiskovou konferenci u příležitosti summitu lídrů vyspělých zemí sdružených ve skupině G7, který začne v pátek v Británii. Hlavním tématem setkání bude pandemie covidu-19 nebo boj s klimatickými změnami.
Témata: Emmanuel Macron, očkování, koronavirus (coronavirus) COVID-19, Afrika
Související
6. listopadu 2024 11:52
9. října 2024 5:46
1. září 2024 9:29
27. srpna 2024 10:45
18. srpna 2024 15:37