Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přijde Seattle o autonomní zónu? Policie začala zasahovat

Policie USA
Policie USA
Foto: Pixabay

Policie v americkém městě Seattle zahájila operaci s cílem ukončit existenci "autonomní zóny", která v části místní čtvrti Capitol Hill vznikla v souvislosti s demonstracemi po zabití George Floyda.

Bezpečnostní složky se na začátku června z oblasti v okolí parku Cal Anderson Park po střetech s protestujícími stáhly, nyní se tam strážci zákona vrátili a dopoledne demonstranty postupně vytlačovali, informovala agentura AP. Nejméně tři desítky lidí při tom vzali do vazby.

Stoupenci protestního hnutí, které se na přelomu května a června rozšířilo do stovek amerických měst, se na jihu Capitol Hillu zabydleli ve druhém červnovém týdnu. Příslušníci městské policie po opakovaných střetech s demonstranty evakuovali i jednu z místních stanic, načež byl daný okrsek prohlášen za "okupovanou protestní zónu". Manifestace proti rasismu a policejní brutalitě reagovaly na počínání bělošského strážníka, který neozbrojenému černochovi Floydovi při zatýkání v Minneapolisu několik minut klečel na krku a usmrtil jej.

Snahu zrušit bezpolicejní zónu oznámila starostka města Jenny Durkanová na začátku minulého týdne poté, co se v dané oblasti opakovaně střílelo. Dva lidé byli při dosud neobjasněných nočních incidentech zabiti a další tři byli podle policie vážně zraněni. Agentura AFP nicméně "okupaci" oblasti o rozsahu šesti domovních bloků hodnotila jako "z velké většiny poklidnou". Z počátku na místo chodily projevy aktivistů poslouchat tisíce lidí, v posledních dnech ale účast na akcích v CHAZ (Capitol Hill Autonomous Zone) ochabovala.

Její vyklízení začalo dnes při východu slunce, policisté na místo dorazili s vybavením pro potlačování násilných demonstrací a obrněnými vozidly. Lidem přikázali, aby z ulic odešli, a následně začali bořit stany a ploty a demonstranty z lokality vytlačovat. Když tuto fázi dokončili, začalo odstraňování betonových bariér, které protestní zónu ohraničovaly.

Policejní sbor na twitteru uvedl, že jeho příslušníci ráno vzali do vazby 31 lidí, a to za neuposlechnutí rozkazu k odchodu, napadení nebo nezákonné držení zbraně. Jednoho muže údajně zadrželi s kovovou tyčí a kuchyňským nožem. Agentura Reuters uvádí, že strážci zákona během operace také obnovili kontrolu nad budovou místní policejní stanice.

Podle starostky Durkanové bylo po třech týdnech načase vrátit věci k normálu, protože okupace měla příliš velký dopad na místní obyvatele a podniky. Šéfka policie v Seattle Carmen Bestová se k věci vyjadřovala o něco ostřeji a o CHAZ hovořila jako o lokalitě, kde vládne bezpráví a brutalita. Vývoj ve městě na severozápadě USA opakovaně komentoval i americký prezident Donald Trump, který tamní demonstranty klasifikoval jako "vnitrostátní teroristy" nebo "strašlivé anarchisty".

Reuters připomíná, že "autonomní zóna" byla terčem kritiky mnohých konzervativních komentátorů, kteří o tento příklad opírali svá tvrzení o nepřijatelném násilí spojeném s největší americkou protestní vlnou za poslední dekády. Televize Fox News o Seattle psala jako o "městě bláznů", své reportáže ovšem dokreslila několika manipulativními obrázky. K textům připojila dva snímky, které byly ve skutečnosti kolážemi, a také fotografii hořící ulice pořízenou ve městě St. Paul v Minnesotě.

Témata:  policie USA USA Black lives matter

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.