Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakousko ruší povinné roušky a respirátory během školní výuky

Covid-19, ilustrační foto
Covid-19, ilustrační foto
Foto: pexels.com

Rakousko pokračuje v rozvolňování epidemických opatření. Od 21. února již nebudou povinné roušky či respirátory během školní výuky. Povoleny budou také školní akce, jako jsou lyžařské kurzy. Informovala o tom dnes agentura APA s odvoláním na ministra školství Martina Polascheka.

Jinde než ve školních lavicích zůstane povinnost nosit roušku či respirátor prozatím zachována, uvedl dnes Polaschek v rozhlasové stanici Ö1. Školám, které střídají prezenční a distanční výuku, tato povinnost skončila již minulé pondělí. Nižšímu stupni základních škol končí dnes.

Od začátku tohoto školního roku musejí rakouští žáci nosit roušku mimo svou třídu, od konce listopadu jsou pak roušky či respirátory povinné po celou dobu pobytu ve škole. Žákům nižšího stupně základních škol postačuje ochrana úst a nosu, starší žáci musejí mít respirátor FFP2.

Postupné rozvolňování rakouská vláda ohlásila na konci ledna. Nejdříve ukončila takzvaný lockdown pro neočkované, kteří předchozí více než dva měsíce prakticky nesměli opouštět domov bez vážného důvodu. V obchodech, které prodávají jiné než nezbytné zboží, se od soboty lidé nemusejí prokazovat, že jsou očkovaní proti covidu-19 nebo že toto onemocnění v nedávné době prodělali.

Další uvolnění opatření čeká Rakousko - s výjimkou hlavního města Vídně - tento týden. Do restaurací, kaváren a hospod budou moci kromě očkovaných a uzdravených opět i lidé, kteří se prokážou jen negativním testem.

Rozvolňování je podle vlády možné díky tomu, že navzdory vysokým počtům infikovaných nehrozí přetížení jednotek intenzivní péče v nemocnicích.

Témata:  Rakousko zdravotnické roušky koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy