Ruská armáda na Ukrajině utrpěla značné ztráty, přiznal mluvčí Kremlu

Ukrajinský generální štáb podle agentury Ukrinform také tvrdí, že Moskva dosud ztratila mimo jiné 698 tanků, 1891 bojových obrněných vozidel, 332 dělostřeleckých systémů, 108 salvových raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 150 letadel, 135 vrtulníků, 1358 vozidel, 111 bezpilotních letounů, 76 cisteren a čtyři raketová odpalovací zařízení.

Ruská armáda od začátku "zvláštní vojenské operace", jak Moskva nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, hlásí mimo jiné zničení 125 letadel, 93 vrtulníků, 413 bezpilotních letounů, 227 protiletadlových raketových systémů, 1987 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 218 raketometů, 866 děl a minometů. Podle agentury TASS to dnes oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ukrajinská strana údaje o ztrátách svých ozbrojených sil neuvádí a zdrženlivá je pokud jde o ruskou armádu i Moskva.

Ruské ministerstvo obrany naposledy koncem března sdělilo, že během "speciální operace" přišlo o život 1351 ruských vojáků. Ruská služba stanice BBC ve středu uvedla, že zhruba 20 procent dosud identifikovaných padlých ruských vojáků na Ukrajině jsou důstojníci.

"Máme značné ztráty, je to pro nás obrovská tragédie," prohlásil dnes Peskov v britské Sky News. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že Moskva stáhla své vojenské jednotky z okolí Kyjeva a Černihivu, aby prokázala dobrou vůli při rusko-ukrajinských jednáních. K Mariupolu Peskov řekl, že obléhané město je součástí takzvaných lidových republik v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost na Kyjevu Moskva uznala krátce před svým vpádem do sousední země.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ruská armáda