reklama

"Zatížení obranného průmyslu výrazně vzrostlo," uvedl Borisov a poznamenal, že pro zajištění dodávek zbraní a munice je nezbytné optimalizovat práci obranného průmyslu

Jeden z návrhů zákona praví, že stát může během vojenských operací zavést "zvláštní ekonomická opatření", na jejichž základě může vláda žádat, aby firmy dodávaly armádě zboží a služby. V důvodové zprávě připojené k návrhu zákona se uvádí, že armáda potřebuje nový materiál a opravy zbraní, aby mohla pokračovat ve válce na Ukrajině.

Návrh na druhou normu chce pozměnit zákoník práce tak, aby měla vláda právo regulovat pracovní dobu a určovat volno ve vybraných firmách. Podle Reuters by to mohlo znamenat, že by kabinet mohl nutit zaměstnance podniků dodávajících zboží vojsku pracovat v noci, o víkendech či svátcích.

Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, předložila oba návrhy zákonů vláda. Aby se staly zákonem, musí ještě projít druhým a třetím čtením v Dumě, následně bude zapotřebí jejich schválení v horní komoře parlamentu a podpis prezidenta Vladimira Putina.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února. Moskva invazi nazývá speciální vojenskou operaci a zdůvodnila ji potřebou odzbrojit a "denacifikovat" svého souseda. Kyjev hovoří o bezdůvodné a neopodstatněné vojenské agresi a opakuje, že pro Rusko nikdy hrozbu nepředstavoval.

Západ v reakci na invazi uvalil na Rusko několik balíků sankcí, zvýšil dodávky zbraní na Ukrajinu a posílil síly NATO ve východní Evropě. Ruská invazní vojska při svém tažení na Ukrajině utrpěla podle západních médií velké ztráty na živé síle i technice.