"Írán se stal jedním z hlavních vojenských podporovatelů Ruska," poznamenal Wallace ve vystoupení k Ruskem vyvolané válce na Ukrajině. "Na oplátku za to, že dodal více než 300 bezpilotních letounů, hodlá nyní Rusko Íránu poskytnout pokročilé vojenské komponenty, čímž podkopává bezpečnost na Blízkém východě i bezpečnost mezinárodní," dodal.

Íránské drony, které explodují při dopadu na cíl, používá Moskva ve velkém při útocích na energetické sítě a zařízení na Ukrajině. Podle britského ministerstva obrany je pravděpodobné, že Rusko už vyčerpalo všechny drony dodané v létě. Spojené státy teď zaznamenávají nové dodávky těchto bezpilotních prostředků do Ruska.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2015 zakazuje Íránu prodávat do zahraničí rozvinuté vojenské technologie.

Borrell vyzval Írán, aby okamžitě ukončil podporu Ruska

Teherán by měl okamžitě zastavit vojenskou podporu Ruska a ukončit represe proti protestujícím na domácí půdě, řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell íránskému ministru zahraničí Hosejnu Amírabdolláhjánovi při setkání v Jordánsku. Výměna podle agentury Reuters odráží diplomatické napětí ve chvíli, kdy snahy o oživení jaderné dohody uvízly na mrtvém bodě. Podle íránské státní agentury IRNA se kromě nich setkali i íránský jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní a jeho unijní protějšek Enrique Mora.

Podle IRNA se zástupci Íránu a EU sešli před zahájením konference pořádané Jordánskem. Borrell minulý týden uvedl, že neexistuje lepší možnost, jak zajistit, aby Írán nevyvíjel jaderné zbraně, než je jaderná dohoda. V této souvislosti řekl, že je třeba se nadále angažovat ve snaze dohodu oživit.

Borrell dnes po jednání uvedl, že bylo nezbytné kvůli "zhoršujícím se vztahů mezi Íránem a EU". Sedmadvacítka podle něj bude s Íránem nadále spolupracovat na obnovení jeho jaderné dohody, Teherán také vyzval, aby okamžitě přestal vojensky podporovat Rusko a ukončil represe proti demonstrantům v Íránu.

Protesty v Íránu spustila v polovině září smrt mladé ženy Mahsá Amíníové po zadržení mravnostní policií. Úřady od té doby zadržely tisíce lidí, několik stovek protestujících zahynulo. Evropská unie a Spojené státy na Írán kvůli potlačování nepokojů uvalily sankce.

Íránské ministerstvo dnes uvedlo, že Amírabdolláhján "oznámil připravenost své země navázat přímý kontakt s Ukrajinou, aby zmírnil jakékoli nedorozumění ohledně postoje Teheránu ve válce". Moskva používá k útokům na energetické sítě a zařízení na Ukrajině íránské drony, které explodují při dopadu na cíl. Írán přiznal, že Moskvě bezpilotní letouny dodává, ale tvrdí, že byly zaslány před válkou.

Amírabdolláhján také uvedl, že západní mocnosti by měly zaujmout "konstruktivní" přístup k oživení jaderné dohody, uvedlo íránské ministerstvo zahraničí. Podle úřadu také Borrellovi řekl, že všechny strany dohody by měly přijmout "nezbytné politické rozhodnutí" k záchraně paktu.

V roce 2015 s Íránem uzavřely dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA) Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Teherán závazky plynoucí z JCPOA nedodržuje od roku 2019.

Dohoda přitom měla ztížit Íránu vývoj jaderné zbraně. Teherán opakovaně odmítl, že by o atomovou bombu usiloval. Po příchodu Joea Bidena do Bílého domu se americká administrativa snažila dojednat návrat k dohodě.

Rozhovory o obnovení jaderné dohody jsou od září na mrtvém bodě, píše agentura Reuters. Západní mocnosti viní Írán z toho, že vznáší nepřiměřené požadavky. Obnovení dohody také komplikují tvrdé zákroky íránských bezpečnostních složek vůči protivládním demonstrantům. Protesty v zemi propukly v polovině září po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové, která zemřela po zadržení mravnostní policií. Západní státy také uvádějí, že Rusko ve válce na Ukrajině používá íránské drony.