Rusko oznámilo, že už se dál nehodlá účastnit jednání Rady Evropy

Moskva tvrdí, že státy EU a NATO, které označuje za nikoliv přátelské vůči Rusku, zneužívají své absolutní většiny ve Výboru ministrů Rady Evropy. A pokračují podle ní v linii "ničení Rady Evropy a společného humanitárně-právního prostoru v Evropě".

"Rusko se nebude podílet na přeměně nejstarší evropské organizace Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií, která ji poslušně následuje, na další platformu pro zaklínadla o západní nadřazenosti a narcismu. Ať si užívají vzájemnou komunikaci, ale bez Ruska," cituje TASS ruskou diplomacii.

"Nepřísluší mně komentovat prohlášení ruského ministerstva zahraničí (...) Vystoupení z Rady Evropy však přirozeně znamená také vystoupení ze všech mechanismů," odpověděl prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov na dotaz agentury TASS, zda oznámení diplomacie znamená odchod Ruska ze všech institucí Rady Evropy včetně Evropského soudu pro lidská práva.

Předseda výboru Rady Ruské federace pro ústavní legislativu a budování státu Andrej Klišas agentuře TASS řekl, že po vystoupení Ruska z Rady Evropy se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva. "Pokud Rusko Radu Evropy opustí, a to je určitý proces, pak po jeho ukončení se naši občané nebudou moci obrátit na ECHR," řekl Klišas. Rusům doporučil, aby se aktivněji domáhali ochrany svých práv u ruských soudů, včetně ústavního soudu, ECHR označil za "dodatečnou instanci", píše TASS.

Obecně je možné se obracet se stížností na Evropský soud pro lidská práva poté, co jednotlivci vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky. Jednotlivci, kteří si stěžují na porušení svých práv, se tedy musí nejprve obrátit na soudy dané země, a to včetně tribunálů nejvyšších.

Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji. Tiskový odbor Rady Evropy podle TASS uvedl, že Rusko zatím této instituci svůj záměr vystoupit z ní oficiálně neoznámilo.

Rada Evropy sídlí ve francouzském Štrasburku a společně s Evropským soudem pro lidská práva je jejím cílem ochrana lidských práv ve 47 členských státech. Rada Evropy podporuje spolupráci evropských zemí v oblasti ochrany lidských práv, rozvoje demokracie, harmonizace právních řádů, ochrany životního prostředí i kultury. Instituce vznikla po druhé světové válce, existuje od roku 1949. Jejím členem je od roku 1993 i Česká republika.

Výbor ministrů Rady Evropy se podle italského ministra zahraničí krátce po ruské invazi na Ukrajinu rozhodl pozastavit členství Ruska v této instituci. Podle italského diplomata, jehož země výboru předsedá, šlo o nezbytný krok po vojenské agresi vůči Ukrajině, která představuje vážné porušení mezinárodního práva. Rusko pak zůstalo členem organizace, hrozilo mu ale i vyloučení. Tím, že zůstalo členem, se na něj dál vztahovala Evropská úmluva o ochraně lidských práv.

Témata:  Rusko,  Rada Evropy