Ruský prezident Putin se nezúčastní sobotního pohřbu Michaila Gorbačova

"Víme, že hlavní obřad se uskuteční 3. září, stejně jako pohřeb, nicméně prezidentův program mu neumožní, aby tam mohl být," řekl Peskov podle agentury AFP novinářům. Ruský prezident nicméně dnes v nemocnici "položil květiny u (Gorbačovovy) rakve", dodal. Ruská média mezitím odvysílala záběry, jak prezident pokládá v nemocnici rudé růže ke Gorbačovově rakvi - která zůstala podle ruské tradice otevřená. Současný šéf Kremlu u rakve chvíli postál, sklonil hlavu, dotkl se okraje rakve, pokřižoval se a odešel.

Na dotaz, zda bude mít Gorbačov státní pohřeb, Putinův mluvčí uvedl, že obřad bude obsahovat "prvky" státního pohřbu, jako například čestnou stráž či další podobné formality. Stát rovněž podle Peskova pomáhá s organizací smutečního obřadu.

Putin tak Gorbačovovi odepřel plné státní pocty, kterých se dočkal po své smrti jeho nástupce Boris Jelcin, poznamenala agentura Reuters. Sobotní loučení s někdejším prezidentem SSSR bude podle ní v silném kontrastu k pohřbu Jelcina, který si jako svého nástupce vybral právě Vladimira Putina. Po Jelcinově smrti v roce 2007 Putin vyhlásil den státního smutku a společně se světovými představiteli se zúčastnil velkolepého státního pohřbu v moskevském chrámu Krista Spasitele, píše Reuters.

První a zároveň poslední prezident Sovětského svazu Gorbačov zemřel v úterý ve věku 91 let. Podle Gorbačovovy dcery Iriny se poslední rozloučení uskuteční v sobotu ve Sloupové síni Domu odborů. Následně bude exprezident pohřben na moskevském Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazený hrob po boku své zesnulé manželky Raisy.

Nenápadné pocty, které se v Rusku nyní vzdávají Michailu Gorbačovovi, ilustrují jeho nízkou popularitu v zemi, konstatovala agentura AFP. Navzdory jeho významným reformám v oblasti svobody projevu mu mnozí Rusové přičítají odpovědnost za rozpad velmoci a následné roky hospodářské, sociální a morální krize. Na Západě je Gorbačov naopak mnohými uctíván za to, že umožnil řadě zemí vymanit se z kontroly SSSR.

Německá agentura DPA už dříve poznamenala, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu a s ní souvisejícím sankcím se vznáší otazníky nad účastí zahraničních hostů na smutečním obřadu. Rusko v reakci na západní postihy zakázalo vstup do země mnoha vysoce postaveným politikům z Evropské unie, Spojených států a dalších západních zemí.

V Berlíně nicméně budou v sobotu staženy vlajky na půl žerdi, oznámili dnes představitelé německé metropole podle agentury AFP. Gorbačov sehrál rozhodující roli v procesu, který vedl k pádu berlínské zdi v listopadu 1989 a ke znovusjednocení Německa v roce 1990.

Gorbačov byl válkou na Ukrajině šokován a zmaten, řekl jeho tlumočník

"V našich konverzacích bylo zcela zřejmé, že byl šokován a zmaten, co se dělo (poté, co ruští vojáci v únoru napadli Ukrajinu), a to z mnoha důvodů. Věřil nejen v blízkost Rusů a Ukrajinců, ale věřil, že se tyto dva národy prolínají," řekl Palažčenko, podle něhož si i další lidé všimli, jak moc byl Gorbačov děním na Ukrajině traumatizován.

Třiasedmdesátiletý tlumočník působil po boku někdejšího sovětského vůdce na mnoha americko-sovětských summitech, tlumočil například v 80. letech minulého století při Gorbačovových jednáních s americkým exprezidentem Ronaldem Reaganem. S prvním a zároveň posledním sovětským prezidentem se podle Reuters v posledních měsících viděl a byl v kontaktu rovněž s jeho dcerou Irinou.

Gorbačov se během svého působení v úřadu snažil udržet 15 republik Sovětského svazu - včetně Ukrajiny - pohromadě. Ovšem v tom poté, co jím nastartované reformy povzbudily mnohé z nich k požadavku nezávislosti, neuspěl, píše Reuters. Sovětské jednotky v některých případech na sklonku existence SSSR použily smrtící sílu proti civilistům. Politici v Litvě a Lotyšsku na tyto události po Gorbačovově smrti vzpomínali s hrůzou a uváděli, že ho stále viní z krveprolití.

Podle Palažčenka Gorbačov věřil v řešení problémů výhradně politickými prostředky a o některých z těchto krvavých událostí buď předem nevěděl, nebo "velmi neochotně" svolil k použití síly, aby zabránil chaosu.

Gorbačovův postoj k Ukrajině byl složitý a rozporuplný, řekl Palažčenko s tím, že zesnulý politik stále věřil v ideu Sovětského svazu. Zároveň však naznačil, že bývalý sovětský prezident by podle něj nevedl válku za obnovu dnes už neexistující země.

Zatímco Gorbačov věřil, že jeho povinností je projevovat ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi respekt a podporu, veřejně se ozval, když s ním nesouhlasil, uvedl tlumočník a jako příklad zmínil represe současného režimu vůči médiím. Gorbačov se však podle Palažčenka rozhodl "neposkytovat průběžný komentář" k Ukrajině nad rámec schválení únorového prohlášení, které vyzývalo k brzkému ukončení násilí a k řešení humanitárních problémů.

Palažčenko připustil, že někteří Rusové a lidé v bývalém SSSR vnímají Gorbačova silně negativně kvůli hospodářské a geopolitické vřavě, jež následovala po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Zároveň však v rozhovoru uvedl, že exprezidentův odkaz je obrovský. Nejen, že pomohl ukončit studenou válku a snížit riziko jaderného konfliktu, ale dobrovolně odstranil totalitu v SSSR a dal Rusku šanci na svobodu a demokracii.

"Myslím, že zůstal optimistou, pokud jde o budoucnost Ruska," prohlásil Palažčenko. "Věřil, že lidé v Rusku jsou velmi talentovaní a že jakmile dostanou šanci, možná druhou šanci, talent se projeví," dodal. Gorbačov se podle něj domníval, že historie ho posoudí správně. "Rád říkával, že historie je vrtkavá dáma. Myslím, že tomu věřil a že očekával, že konečný verdikt bude pro něj pozitivní," řekl.

Témata:  Vladimír Putin,  Michail Gorbačov