Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Separatisté na Ukrajině o víkendu uspořádají referendum o připojení k Rusku

Denis Pušilin
Denis Pušilin
Foto: kremlin.ru

Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes oznámily, že tento týden chtějí zahájit lidové hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), Doněcké lidové republiky (DNR) a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že zfalšovaná referenda nic nezmění a že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování okupovaných oblastí.

Agentura Interfax dnes napsala, že parlament LNR schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v DNR později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin. Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.

Vedoucí představitelé Ruskem okupovaných území o vyhlášení referend už hovořili v minulosti, ale tentokrát se pro ně vyslovil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady, a šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Anexe těchto území by podle ruskojazyčné verze BBC Kremlu poskytla záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenzíva by pak mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území.

Podobně hodnotí dnešní oznámení agentura AP. Koordinované úsilí o pohlcení čtyř ukrajinských regionů by podle ní mohlo připravit půdu pro to, aby Moskva vystupňovala válku proti Ukrajincům, kteří v poslední době získávají zpět svá území. Očekává se, že hlasování téměř jistě dopadne ve prospěch Moskvy, píše AP. Nicméně západní vlády, které podporují Ukrajinu, výsledky pravděpodobně neuznají.

Podle Medveděva referenda otevře Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. "Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany," napsal Medveděv na telegramu. "To je důvod, proč se těchto referend Kyjev a Západ tak obávají," dodal. "Stejně důležité je, že po změnách ústavy našeho státu, nebude moci žádný budoucí vůdce Ruska, žádný úředník tato rozhodnutí zvrátit," dodal Medveděv, hlasitý zastánce ruské invaze na Ukrajinu.

Ruská jaderná doktrína připouští použití těchto zbraní v případě, že proti němu budou použity zbraně hromadného ničení nebo pokud bude ruský stát čelit existenční hrozbě v případě konvenčních zbraní, podotkla agentura Reuters.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování svých území navzdory referendům. "Falešná 'referenda' nic nezmění," napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie. "Rusko bylo a je agresorem nelegálně okupujícím části ukrajinského území. Ukrajina má plné právo osvobodit svá území a bude je osvobozovat, ať si říká Rusko, co chce," dodal.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o referendech za "naivní vydírání hrozbami a strašením" od těch, "kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty". "Tak vypadá strach z porážky," napsal podle stanice BBC Jermak na svém telegramovém účtu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.

Zprávy o chystaných referendech o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za "osvobozenou", jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.

Agentura Reuters označila dnešní oznámení za zřejmě předem připravená. Podle ní se jedná o 15 procent ukrajinského území, tedy region o rozloze Maďarska nebo Portugalska. Rusko přitom podle ní plně nekontroluje žádnou ze čtyř oblastí, jejichž proruští představitelé chtějí uspořádat hlasování o připojení k Ruské federaci.

Podobným způsobem Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský černomořský poloostrov Krym, připomněla agentura DPA. Tamní tehdejší referendum nebylo mezinárodně uznáno a Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi. Moskva však vždy zdůrazňovala, že nedovolí, aby ji opatření Evropské unie a Spojených států odklonily od jejích cílů na Ukrajině, poznamenala DPA.

Témata:  Ukrajina Luhanská lidová republika Doněck Denis Pušilin

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.