Mezi koncem ledna a koncem března Mahan Air vypravila stovky letů na linkách mezi Íránem a Irákem, Spojenými arabskými emiráty a Sýrií. Všechny tyto státy letadlům Mahan Air povolily přistát, přestože samy své pravidelné linky s Íránem pozastavily.
Zdroje z Mahan Air sdělily BBC, že příznaky nákazy covid-19 měly desítky členů posádky. Zaměstnanci, kteří kritizovali postup aerolinií v době krize a poukazovali na nedostatek ochranných pomůcek, byli umlčeni. Mahan Air čelí americkým sankcím kvůli vazbám na íránské revoluční gardy.
První úmrtí na koronavirus v Íránu byla zaznamenána v Komu, kam každoročně míří miliony šíitských poutníků. Přesto úřady okamžitě nezakázaly náboženské sešlosti a uskutečnily se tam i volby.
Analýza BBC začíná 31. ledna, kdy Írán oficiálně pozastavil běžné linky mezi Íránem a Čínou ve snaze zpomalit šíření viru. Od konce ledna do 20. dubna byla Mahan Air jedinou íránskou aerolinkou, která v přímém spojení s Čínou pokračovala. Když postup začala kritizovat íránská veřejnost, zveřejnila Mahan Air na čínské sociální síti Weibo fotky, podle nichž letadla doručovala ochranné pomůcky.
Podle BBC tomu tak bylo v šesti případech, zatímco v dalších čtyřech byli z Číny evakuováni íránští občané; poslední let byl přitom vypraven 5. února. Přesto se poté uskutečnilo dalších 157 letů, a Mahan Air tak zřejmě dostala od íránských úřadů povolení porušit vládní zákaz letů do Číny.
V polovině února dosáhla epidemie v Číně vrcholu a v Íránu se šířila rychlým tempem. Náboženské akce se nadále konaly a úřady stále nezaváděly restrikce. Na konci února podle BBC v Íránu zemřelo nejméně 210 lidí nakažených koronavirem. Oficiálně ale Írán uváděl jen 34 obětí.
V jednom íránském listu se ale už tehdy objevil článek, podle něhož nemohli zaměstnanci Mahan Air po příletu z Číny nastoupit karanténu a museli nadále létat. Uskutečnily se tehdy také lety z Íránu do Libanonu, Sýrie či Iráku, což jsou všechno země, které mají náboženské a vojenské vazby na íránské revoluční gardy.
V Libanonu se první případ koronaviru potvrdil 21. února. Šlo o ženu, která se vrátila z náboženské poutě v Komu. První případ v Íráku byl zaznamenán 24.února, šlo o íránského studenta, který byl v Teheránu v době, kdy šíření vrcholilo. Oba letěli s Mahan Air.
Následně se 26. února na twitteru objevilo video letadla Mahan Air, které přiletělo na bagdádské mezinárodní letiště z Íránu. O pět dní dříve přitom irácká vláda oficiálně pozastavila letecké spojení s Irákem. Podle letových údajů bylo ale následně Mahan Air povoleno dalších 15 letů do této země. Irácká vláda uvedla, že šlo o repatriační lety.
Přes 50 zaměstnanců společnosti podle zdroje v Mahan Air tehdy mělo příznaky covid-19. Zároveň byli stále bez ochranných pomůcek. BBC zveřejnila dohodu o zachování mlčenlivosti, kterou obdrželi zaměstnanci. Hrozila jim stíháním, pokud promluví.
Mahan Air vypravila také osm letů do Sýrie, 37 do Dubaje ve Spojených arabských emirátech, 19 letů do Turecka a dalších 18 letů do dalších států světa. Všechny tyto země přitom musely Mahan Air povolit přistát navzdory zákazu.
V otevřeném dopise z 18. dubna 1300 zaměstnanců Mahan Air obvinilo aerolinku z nezvládnutí krize. BBC kontaktovala Mahan Air a vlády států, které umožnily letům z Íránu přistát. Kromě irácké vlády se všechny dotazované subjekty odmítly vyjádřit.
