Připravovaná dohoda s USA počítá s tím, že američtí vojáci budou moci využívat infrastrukturu dvou vojenských letišť na Slovensku a že Bratislava by mohla získat přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na jejich modernizaci. Opoziční strany, ale i slovenská generální prokuratura dříve tvrdily, že dohoda ohrozí suverenitu země. To odmítli představitelé slovenské vlády, která text smlouvy schválila minulý týden.

O samotné smlouvě ještě bude rozhodovat slovenský parlament, její ratifikaci by pak měla završit slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Hlava slovenského státu zatím nekomentovala výzvy opozice, aby dokument nechala posoudit ústavním soudem.

Slovensko o dohodě vyjednávalo s USA už za předchozí vlády, v jejímž čele byl Směr-SD. Tehdejší vedení ministerstva obrany pak ale oznámilo, že od jednání odstupuje, neboť je proti vytváření právních podmínek pro působení cizích vojsk v zemi. Podle nynějšího ministra obrany Jaroslava Nadě ale vyjednávací týmy ve skutečnosti v práci dál pokračovaly. Podobné smlouvy s USA uzavřelo například Maďarsko a Polsko.

K nejsilnějším kritikům dohody nyní patří Směr-SD. Právě poslanci Ficovy strany spolu s dalšími zákonodárci předložili do sněmovny návrh na vypsání příslušného referenda. Parlament ale navrhovaný program schůze při hlasování neschválil. Fico pak ohlásil, že strana začne sbírat podpisy pod petici za referendum nejen ohledně změny ústavy o konání předčasných parlamentních voleb, ale také o zmíněné smlouvě s USA a ještě o zatím blíže neupřesněném návrhu v sociální oblasti. Na vypsání referenda na základě petice je potřeba v pětimilionové zemi shromáždit alespoň 350.000 podpisů.

Slovensko během dlouholetého vládnutí Směru-SD objednalo v rámci modernizace zastaralé techniky své armády americké stíhačky i vrtulníky.