Země s více než 330 miliony obyvatel aktuálně hlásí asi 77.000 infekcí za den, zatímco před týdnem byl průměrný přírůstek z posledních sedmi dní zhruba o 5000 nižší, ukazují statistiky listu The New York Times (NYT). Aktuální čísla jsou méně než poloviční oproti hodnotám z přelomu srpna a září, kdy letní vlna v USA vrcholila, před jejím vypuknutím ale země registrovala méně než 15.000 nákaz denně.

Státem s největším výskytem případů je už delší dobu Aljaška, kde vláda ke konci září vyhlásila krizový režim v nemocnicích kvůli náporu pacientů s covidem-19. Vysoký počet nákaz na 100.000 obyvatel hlásí také Severní Dakota, Colorado, Nové Mexiko a Minnesota. Státy na jihovýchodě USA jako Florida, Louisiana nebo Alabama, které v létě hlásily rekordní statistiky o vývoji epidemie, naopak v těchto dnech zažívají relativně klidné období.

Americká bilance hospitalizací se dostala pod 50.000 a podle NYT dál klesá, tento pokles ale znatelně zpomalil. Celkový počet úmrtí připisovaných covidu-19 minulý týden překonal 750.000 a aktuálně stoupá v průměru asi o 1200 zemřelých denně. To opět představuje výrazné zlepšení oproti stavu z konce léta, před nástupem aktuální vlny epidemie však byly přírůstky oproti těm současným méně než čtvrtinové.

List NYT tento týden v samostatné analýze upozorňuje na skutečnost, že neustále roste rozdíl v počtech úmrtí na covid-19 mezi "červenou" a "modrou Amerikou". Tím jsou myšleny oblasti, kde výrazně převládají voliči republikánů, respektive Demokratické strany. V říjnu údajně okresy, kde v loňských volbách přesvědčivě zvítězil tehdejší republikánský prezident Donald Trump, zaznamenaly 25 úmrtí po nákaze koronavirem na 100.000 obyvatel, zatímco v okresech s vysokou podporou pro demokrata Joea Bidena to byla méně než třetina. "Vysvětlení je jednoduché: Vakcíny jsou obdivuhodně účinné v prevenci těžkého covidu a skoro 40 procent dospělých republikánů zůstává neočkovaných, oproti přibližně deseti procentům mezi dospělými demokraty," píše NYT.

Celkově je v USA plně naočkovaných asi 70 procent dospělých a 59 procent celé populace, tedy se započtením dětí. Od minulého týdne zde mohou dostávat vakcínu také děti mladší 12 let poté, co úřady pro věkovou kategorii pět až 11 let schválily očkovací látku vyvinutou ve spolupráci Pfizeru s firmou BioNTech. Bílý dům ve středu oznámil, že podle "konzervativního" odhadu dostalo první dávku kolem 900.000 mladých dětí. Koordinátor protiepidemického týmu prezidentské kanceláře Jeff Zients to označil za dobrý začátek.

V USA se mezitím podávají také "posilovací" dávky vakcín, které podle oficiálních statistik dostalo necelých osm procent obyvatel.