Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spojeným státům se po letní vlně epidemie nedaří snížit počty nakažených

USA
USA
Foto: Pixabay

Spojeným státům se po letní vlně epidemie covidu-19 nedaří dostat počty nově evidovaných nákaz koronavirem zpět na nízké hodnoty z konce jara. Denní součty tam po několikatýdenním poklesu začaly minulý týden opět stoupat, zatímco bilance úmrtí dál roste tempem více než 1000 případů za den. V posledních dnech také začalo očkování dětí ve věku pět až 11 let, podle Bílého domu zatím dostal vakcínu od firem Pfizer a BioNTech skoro milion z nich.

Země s více než 330 miliony obyvatel aktuálně hlásí asi 77.000 infekcí za den, zatímco před týdnem byl průměrný přírůstek z posledních sedmi dní zhruba o 5000 nižší, ukazují statistiky listu The New York Times (NYT). Aktuální čísla jsou méně než poloviční oproti hodnotám z přelomu srpna a září, kdy letní vlna v USA vrcholila, před jejím vypuknutím ale země registrovala méně než 15.000 nákaz denně.

Státem s největším výskytem případů je už delší dobu Aljaška, kde vláda ke konci září vyhlásila krizový režim v nemocnicích kvůli náporu pacientů s covidem-19. Vysoký počet nákaz na 100.000 obyvatel hlásí také Severní Dakota, Colorado, Nové Mexiko a Minnesota. Státy na jihovýchodě USA jako Florida, Louisiana nebo Alabama, které v létě hlásily rekordní statistiky o vývoji epidemie, naopak v těchto dnech zažívají relativně klidné období.

Americká bilance hospitalizací se dostala pod 50.000 a podle NYT dál klesá, tento pokles ale znatelně zpomalil. Celkový počet úmrtí připisovaných covidu-19 minulý týden překonal 750.000 a aktuálně stoupá v průměru asi o 1200 zemřelých denně. To opět představuje výrazné zlepšení oproti stavu z konce léta, před nástupem aktuální vlny epidemie však byly přírůstky oproti těm současným méně než čtvrtinové.

List NYT tento týden v samostatné analýze upozorňuje na skutečnost, že neustále roste rozdíl v počtech úmrtí na covid-19 mezi "červenou" a "modrou Amerikou". Tím jsou myšleny oblasti, kde výrazně převládají voliči republikánů, respektive Demokratické strany. V říjnu údajně okresy, kde v loňských volbách přesvědčivě zvítězil tehdejší republikánský prezident Donald Trump, zaznamenaly 25 úmrtí po nákaze koronavirem na 100.000 obyvatel, zatímco v okresech s vysokou podporou pro demokrata Joea Bidena to byla méně než třetina. "Vysvětlení je jednoduché: Vakcíny jsou obdivuhodně účinné v prevenci těžkého covidu a skoro 40 procent dospělých republikánů zůstává neočkovaných, oproti přibližně deseti procentům mezi dospělými demokraty," píše NYT.

Celkově je v USA plně naočkovaných asi 70 procent dospělých a 59 procent celé populace, tedy se započtením dětí. Od minulého týdne zde mohou dostávat vakcínu také děti mladší 12 let poté, co úřady pro věkovou kategorii pět až 11 let schválily očkovací látku vyvinutou ve spolupráci Pfizeru s firmou BioNTech. Bílý dům ve středu oznámil, že podle "konzervativního" odhadu dostalo první dávku kolem 900.000 mladých dětí. Koordinátor protiepidemického týmu prezidentské kanceláře Jeff Zients to označil za dobrý začátek.

V USA se mezitím podávají také "posilovací" dávky vakcín, které podle oficiálních statistik dostalo necelých osm procent obyvatel.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 USA

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.