Svět se z covidu vůbec nepoučil. A další pandemie je za dveřmi, varuje biolog

Pandemie COVID-19, která byla vyhlášena 11. března 2020, vedla k více než 770 milionům potvrzených případů a více než sedmi milionům úmrtí ve 231 zemích. Skutečné počty obětí však mohou být výrazně vyšší. Přestože vědci i odborníci upozorňují, že další pandemie je nevyhnutelná, svět se v mnoha ohledech neposunul k lepší připravenosti, míní pro web The Conversation profesor biologie na University of Navarra ve Španělsku Ignacio López-Goñi.

Jedním z pozitivních výsledků pandemie byla bezprecedentní spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem při vývoji vakcín. Technologie mRNA, která byla klíčová při tvorbě vakcín proti COVID-19, představuje revoluci v biomedicíně s potenciálním využitím i v léčbě rakoviny či dalších nemocí. Rychlost, s jakou byly vakcíny vyvinuty a schváleny, ukázala, že věda může přinést řešení v rekordním čase, pokud jsou vytvořeny vhodné podmínky.

Evropská unie zaznamenala úspěch v koordinovaném nákupu a distribuci vakcín, což zabránilo chaosu, jaký panoval například při pořizování ochranných pomůcek v počátcích pandemie. Společný přístup a sdílení vědeckých poznatků vedly k bezprecedentnímu množství výzkumu – v databázi PubMed je nyní více než 460 000 článků o COVID-19 a SARS-CoV-2, což je čtyřikrát více než o malárii, která lidstvo sužuje po staletí.

Pandemie rovněž posílila koncept One Health, který zdůrazňuje propojení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Více než 75 % nových patogenů pochází ze zvířecí říše a faktory jako klimatické změny zvyšují riziko jejich přenosu na člověka. Monitorování zvířecí populace a spolupráce mezi zdravotnickými, veterinárními a environmentálními sektory jsou proto klíčové pro prevenci budoucích pandemií.

Navzdory těmto pokrokům zůstává mnoho problémů nevyřešených. Veřejné zdravotnické systémy v některých evropských zemích jsou nadále oslabené. Pandemie odhalila akutní nedostatek zdravotnického personálu, potřebu posílit primární péči a zlepšit služby pro děti a seniory. Sociální péče, zejména v domovech pro seniory, kde žijí nejzranitelnější lidé, stále postrádá adekvátní lékařskou podporu.

Významným nedostatkem je také nedostatečné financování výzkumu. Ačkoli pandemie ukázala, jak zásadní je vědecký pokrok, investice do výzkumu zůstávají na nízké úrovni. Zatímco evropské země zvyšují své výdaje na obranu, obdobná ochota investovat do výzkumu infekčních nemocí chybí, a to i přesto, že virus může být ničivější než jakýkoli vojenský konflikt.

Politická polarizace, která během pandemie eskalovala, se stala dalším zásadním problémem. Rozdělení společnosti brání účinné reakci na zdravotní krize a vede k nárůstu dezinformací. Fenomén označovaný jako "infodemie" – šíření nepravdivých a zavádějících informací – zůstává vážnou hrozbou. Antivakcinační hnutí nabývá na síle a veřejná důvěra ve vědecké poznatky je stále podkopávána.

Pandemie rovněž prohloubila sociální nerovnosti. Nejvíce zasažené byly nejzranitelnější skupiny obyvatel, které čelily větším zdravotním, sociálním i ekonomickým důsledkům. Snížení těchto nerovností zůstává klíčovou výzvou pro budoucnost.

Světová zdravotnická organizace, jako jediná globální autorita v oblasti zdraví, čelí kritice a volání po reformě. Namísto jejího oslabování je však nezbytné posílit její mandát a podpořit mezinárodní spolupráci.

Podle expertů je budoucí pandemie nevyhnutelná a pouze investice do vědy, posílení zdravotnických systémů a mezinárodní spolupráce mohou zajistit, že na ni budeme lépe připraveni. 

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19