Svět už má Trumpa plné zuby? Věci mění ze dne na den, nikdo neví, co přijde příště

Napětí se zvýšilo i na diplomatické scéně. Minulý týden přivítal Trump v Bílém domě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podepsali dohodu o vzácných nerostech. Namísto triumfu však schůzka skončila fiaskem poté, co byl Zelenskyj vyprovokován viceprezidentem JD Vancem a následně vykázán z Bílého domu. Tento incident donutil evropské lídry k diplomatickému hašení škod a prohloubil napětí mezi USA a jejich spojenci.

Vedle Trumpových kroků se do centra dění dostal i miliardář Elon Musk, který masivně propouští pracovníky a likviduje byrokratické struktury bez ohledu na důsledky. Jeho kroky ovlivňují průmyslová odvětví závislá na státních subvencích a přicházejí v době, kdy americká ekonomika zpomaluje a je náchylnější k šokům.

Zpočátku Trumpova politika působila jako vítaná změna po předchozím období vlády Joea Bidena, které mnozí považovali za slabé. Po šesti týdnech jeho nového mandátu se však stále častěji objevují otázky, zda existuje nějaký ucelený plán. Jeho snahy o celní války, destrukci federální byrokracie a improvizovaný přístup k mírovým jednáním na Ukrajině spíše připomínají nepředvídatelnou improvizaci než strategickou vizi.

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Joly označila americkou obchodní politiku za „psychodrama“, které nelze každých 30 dní znovu prožívat. Britský premiér Keir Starmer reagoval na kontroverzní výroky viceprezidenta Vanceho, který zpochybnil roli spojenců USA, a připomněl oběti britských vojáků, kteří bojovali po boku Američanů. Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím varoval, že Trumpova administrativa zásadně mění globální politickou scénu a oznámil, že Francie zvažuje rozšíření svého jaderného deštníku na evropské spojence.

Trumpova politika může přinášet dílčí úspěchy, například posílení americké kontroly nad strategickými přístavy u Panamského průplavu, ale zároveň vyvolává odvetné reakce. Kanada a Mexiko hledají alternativní obchodní partnery, zatímco Evropská unie se připravuje na možnou další vlnu amerických cel. Nejistota, kterou Trump vytváří, vede ke ztrátě důvěry investorů, oslabení dolaru a přesunu kapitálu do stabilnějších regionů.

Trumpův přístup k clům na automobily je příkladem jeho nevyzpytatelnosti. Nejprve oznámil 25% clo na dovoz aut z Kanady a Mexika, ale po silné reakci trhu je dočasně zmrazil. Podle CNN nakonec své rozhodnutí přehodnotil po tlaku generálních ředitelů amerických automobilek. Tato selektivní politika však posiluje obavy, že Trumpova administrativa upřednostňuje velké korporace před běžnými občany a menšími podniky.

Nejistota ohledně celních opatření a neustálé změny kurzů odrazují investory, zvyšují ceny a mohou poškodit americkou ekonomiku. Bývalý ekonomický poradce Bílého domu Bharat Ramamurti varuje, že Trumpova obchodní politika oslabuje hospodářství, což může vést k dlouhodobému úpadku americké ekonomické a politické dominance.

Kanadský premiér Doug Ford varoval, že selektivní uvolňování cel nestačí a že jediným řešením je jejich úplné odstranění. „Celou tuto situaci dnes způsobuje jediný člověk. A tím člověkem je prezident Trump,“ prohlásil Ford v rozhovoru pro CNN. 

Témata:  USA,  Donald Trump