Tisíce aktivistů obsadily uhelné doly v Německu. Vypukly střety s policií

Na 500 členů uskupení Ende Gelände, které za dnešními protesty stojí, nejprve vniklo do areálu lužického dolu Jänschwalde. "Protože politika selhává, prosadíme dnes odklon od uhelné energie sami, a to okamžitě," napsali aktivisté na twitteru. Německo zatím s ukončením těžby hnědého uhlí počítá v roce 2038.

Stovky aktivistů obsadily také železniční trať spojující důl Jänschwalde s nedalekou elektrárnou. Část demonstrantů se do ní podle energetické společnosti Leag pokusila proniknout, uvedl list Lausitzer Rundschau. Policie má na místě řadu jednotek. Leag výkon elektrárny snižuje na minimum, aby se připravila na hrozící nedostatek uhlí. Koncovým vlastníkem dolu i zdejší elektrárny je Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.

Koncovým vlastníkem LEAG, která je společnou značkou společností Lausitz Energie Bergbau AG a Lausitz Energie Kraftwerke AG, jsou české společnosti Energetický a Průmyslový Holding (EPH) Daniela Křetínského a PPF Investments, obě drží po 50 procentech. PPF Investments je společnost nezávislá na skupině PPF Petra Kellnera, na projektu LEAG však obě společnosti spolupracují, skupina PPF je jedním z investorů. Většinovým vlastníkem PPF Investments je právník Tomáš Brzobohatý, dlouholetý Kellnerův spolupracovník

Zlatý finger pod rypadlem v dole Vereinigtes Schleenhein právě teď. ✊#EndeGelaende pic.twitter.com/CFEqzBjBFt

Německá policie, která dnes ke zvládnutí agresivní skupiny nasadila obušky, před vstupem do oblasti těžby varovala. Kdo by tak učinil, vystavil by se podle ní ohrožení života. Aktivisté ale varování nevyslyšeli a pronikli v počtu asi 500 i do dolu Welzow-Jih, který také patří EPH a PPF Investments.

Další skupina - podle aktivistů asi 1000 lidí - byla rovněž v dole Vereinigtes Schleenhein jižně od Lipska. Zdejší akce se zúčastnili i Češi ze sdružení Limity jsme my. "Asi 300 lidí teď svačí pod rypadly," uvedl před polednem jeden z nich v nahrávce zveřejněné na twitteru. "Prošli v podstatě téměř všichni až na pár jedinců. Policie kladla odpor a vždycky ustoupila," řekl také.

Také doly Welzow-Jih a Vereinigtes Schleenhein aktivisté během odpoledne postupně opustili. Policisté měli na všech místech řadu jednotek a někde kontrolovali identitu účastníků protestů. Nikoho nezatkli.

Okamžité uzavření všech hnědouhelných dolů a v důsledku i uhelných elektráren požadují aktivisté s cílem přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, které se výraznou měrou podílejí na globálním oteplování. Oblast energetiky je v Německu zodpovědná za 39 procent emisí oxidu uhličitého (CO2), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem.

Spolkové republice se zatím nedaří dodržovat vlastní klimatické cíle. Do roku 2020 chtěl Berlín snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Do konce loňska ale klesly jen o 30,6 procenta, a dosažení 40 procent v příštím roce je považováno za vyloučené.

Témata:  Německo,  těžba uhlí,  doly