Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump se prý mýlil. Antifa podle deníku za násilnostmi při protestech nebyla

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: The White House

Americký prezident Donald Trump od konce května opakovaně tvrdí, že za násilnostmi, které v prvních dnech provázely protesty vyvolané úmrtím George Floyda, stojí krajně levicová organizace Antifa. List The Washington Post (WP) však dnes s odvoláním na policejní a úřední záznamy, zprávy tajných služeb, rozhovory s odborníky a se svědky napsal, že neexistuje jediný potvrzený případ toho, že by násilnosti při jakémkoliv z nedávných amerických protestů řídili lidé, kteří by se hlásili k Antifě.

Deník WP upozorňuje, že na Antifu nelze nahlížet jako na jednotnou skupinu s organizační strukturou a jasným lídrem. Jedná se spíše o neorganizovanou a decentralizovanou síť aktivistů, kteří se staví proti čemukoliv, co považují za rasistické či fašistické. V posledních letech pořádali stoupenci Antify v USA protidemonstrace na všech shromážděním neonacistů a zastánců teorie o nadřazenosti bělochů. Právě z toho důvodu se mohli podle WP objevit i na současných protestech, na nichž podle dostupných důkazů hojně působili právě i příslušníci krajní pravice.

"(Identifikovat příslušníky Antify) je složité, protože to není organizovaná skupina. V podstatě se snažíte zjistit, v co kdo věří, " upozornil odborník na extremismus z mezinárodní organizace Liga proti hanobení (ADL) Oren Segal. Vodítkem podle něj mohou být různé nášivky, vlajky, grafitti, či taktiky protestujících, nicméně si nelze být jistý stoprocentně.

Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), který provedl analýzu protestů ve více než 140 amerických městech a hovořil s řadou činitelů bezpečnostních složek, tvrdí, že za většinou násilností stojí "místní chuligáni, někde gangy, někdy jen jedinci, kteří se snaží zneužít příležitosti".

"Z různých protestů přišly zprávy o Antifě. Ale jen byli přítomni, nezapojovali se, nebo rozhodně ne násilně," řekl Jones. Také policejní záznamy o zatčených, jichž bylo přes 14.000, podle WP nepoukazují na masivní komplot jedné ideologické skupiny.

Zpráva několika amerických bezpečnostních úřadů včetně FBI z konce května varovala před "anarchistickými extremisty, u nichž hrozí největší riziko cílených útoků proti policii". Dokument však Antifu zmiňuje jen jednou, když její příslušníky odlišuje od anarchistů. Největší nebezpečí přitom podle zprávy hrozí od jednotlivců hnaných rasistickou násilnou extremistickou ideologií. Podobné závěry pak opakuje rovněž řada dalších interních dokumentů, k nimž získala přístup různá americká média.

Podle Segala se nepravdivé informace o násilnostech způsobených příslušníky Antify objevovaly zejména na krajně pravicových účtech na sociální síti twitter. Tyto zprávy pak přebíraly účty konzervativních médií či prezidentův syn Donald Trump mladší. Podle analytiků k 30. květnu asi desetina všech účtů, které prezident na sociální síti sleduje, naznačovala, že je Antifa teroristická organizace. Ten samý den Trump poprvé na skupinu svalil vinu za násilnosti při protestech. O den později pak prohlásil, že Antifu zařadí na seznam organizací provozujících domácí terorismus, k čemuž však nemá zákonnou pravomoc.

Bílý dům při požadavku o poskytnutí důkazů o zapojení Antify do násilností odkazuje na vyjádření ministra spravedlnosti Williama Barra či prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O’Briena, že administrativa má potřebné důkazy k dispozici. Žádné však zatím veřejnosti neposkytla, poznamenává list The Washington Post.

Témata:  Donald Trump Antifa USA

Související

Aktuálně se děje

11. června 2026 4:00

Čtvrteční počasí může být místy i bouřlivé, naznačuje předpověď

Počasí bohaté na srážky bude v Česku panovat i během čtvrtečního dne, kdy hrozí dokonce i bouřky. Někde tak může spadnout až 20 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.