Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump se prý mýlil. Antifa podle deníku za násilnostmi při protestech nebyla

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: The White House

Americký prezident Donald Trump od konce května opakovaně tvrdí, že za násilnostmi, které v prvních dnech provázely protesty vyvolané úmrtím George Floyda, stojí krajně levicová organizace Antifa. List The Washington Post (WP) však dnes s odvoláním na policejní a úřední záznamy, zprávy tajných služeb, rozhovory s odborníky a se svědky napsal, že neexistuje jediný potvrzený případ toho, že by násilnosti při jakémkoliv z nedávných amerických protestů řídili lidé, kteří by se hlásili k Antifě.

Deník WP upozorňuje, že na Antifu nelze nahlížet jako na jednotnou skupinu s organizační strukturou a jasným lídrem. Jedná se spíše o neorganizovanou a decentralizovanou síť aktivistů, kteří se staví proti čemukoliv, co považují za rasistické či fašistické. V posledních letech pořádali stoupenci Antify v USA protidemonstrace na všech shromážděním neonacistů a zastánců teorie o nadřazenosti bělochů. Právě z toho důvodu se mohli podle WP objevit i na současných protestech, na nichž podle dostupných důkazů hojně působili právě i příslušníci krajní pravice.

"(Identifikovat příslušníky Antify) je složité, protože to není organizovaná skupina. V podstatě se snažíte zjistit, v co kdo věří, " upozornil odborník na extremismus z mezinárodní organizace Liga proti hanobení (ADL) Oren Segal. Vodítkem podle něj mohou být různé nášivky, vlajky, grafitti, či taktiky protestujících, nicméně si nelze být jistý stoprocentně.

Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), který provedl analýzu protestů ve více než 140 amerických městech a hovořil s řadou činitelů bezpečnostních složek, tvrdí, že za většinou násilností stojí "místní chuligáni, někde gangy, někdy jen jedinci, kteří se snaží zneužít příležitosti".

"Z různých protestů přišly zprávy o Antifě. Ale jen byli přítomni, nezapojovali se, nebo rozhodně ne násilně," řekl Jones. Také policejní záznamy o zatčených, jichž bylo přes 14.000, podle WP nepoukazují na masivní komplot jedné ideologické skupiny.

Zpráva několika amerických bezpečnostních úřadů včetně FBI z konce května varovala před "anarchistickými extremisty, u nichž hrozí největší riziko cílených útoků proti policii". Dokument však Antifu zmiňuje jen jednou, když její příslušníky odlišuje od anarchistů. Největší nebezpečí přitom podle zprávy hrozí od jednotlivců hnaných rasistickou násilnou extremistickou ideologií. Podobné závěry pak opakuje rovněž řada dalších interních dokumentů, k nimž získala přístup různá americká média.

Podle Segala se nepravdivé informace o násilnostech způsobených příslušníky Antify objevovaly zejména na krajně pravicových účtech na sociální síti twitter. Tyto zprávy pak přebíraly účty konzervativních médií či prezidentův syn Donald Trump mladší. Podle analytiků k 30. květnu asi desetina všech účtů, které prezident na sociální síti sleduje, naznačovala, že je Antifa teroristická organizace. Ten samý den Trump poprvé na skupinu svalil vinu za násilnosti při protestech. O den později pak prohlásil, že Antifu zařadí na seznam organizací provozujících domácí terorismus, k čemuž však nemá zákonnou pravomoc.

Bílý dům při požadavku o poskytnutí důkazů o zapojení Antify do násilností odkazuje na vyjádření ministra spravedlnosti Williama Barra či prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O’Briena, že administrativa má potřebné důkazy k dispozici. Žádné však zatím veřejnosti neposkytla, poznamenává list The Washington Post.

Témata:  Donald Trump Antifa USA

Související

Aktuálně se děje

17. února 2026 15:07

Čeští fanoušci v napětí. Kde sledovat hokejový duel s Dány?

Statisíce lidí dnes budou držet palce českým hokejistům, kteří nastoupí do zápasu, jenž rozhodne o jejich případném pokračování v olympijském turnaji. David Pastrňák a spol. nastoupí od 16:40 k utkání předkola play-off s Dánskem. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Jesse Jackson

Jesse Jackson zemřel. Amerika přišla o nejslavnějšího pastora současnosti, proslavil se bojem za rovnoprávnost

Ve věku 84 let v úterý ráno pokojně zemřel Jesse Jackson, jedna z nejvýznamnějších postav amerického hnutí za občanská práva a zkušený politik, který zásadně ovlivnil podobu moderních Spojených států. Smutnou zprávu potvrdila jeho rodina v prohlášení, v němž ho označila za „vůdce-služebníka“, který zasvětil svůj život boji za utlačované, přehlížené a ty, jejichž hlas nebyl slyšet. Jacksonův odchod znamená konec jedné velké éry amerického aktivismu.