reklama

Americký prezident Donald Trump však od dohody jednostranně odstoupil a zavedl proti Íránu sankce. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že pakt je příliš mírný, nevztahuje se na íránský balistický program a neřeší sílící vojenský vliv Íránu v regionu. Írán poté začal dohodu porušovat. Zbývající signatáři se snaží úmluvu zachovat.

Začátkem ledna Írán oznámil, že začal ve svém jaderném závodě Fordo s obohacováním uranu až na 20 procent, čehož dosahoval před podepsáním jaderné dohody.

"Trumpova administrativa zvolila to, co nazývá kampaní maximálního tlaku. Výsledkem této strategie je, že to pouze zvýšilo riziko a hrozbu," uvedl Le Drian. "Musí to přestat, protože Írán, a říkám to jasně, získává jadernou kapacitu," dodal.

Hlavním cílem dohody bylo prodloužit čas, který by Írán potřeboval k výrobě jaderné bomby, pokud by o to usiloval, a to na nejméně rok místo dvou či tří měsíců. Podle západních diplomatů porušování dohody ze strany Íránu tuto lhůtu zkrátilo na výrazně méně než rok.

Obohacováním se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu jaderné zbraně je třeba obohacení na více než 85 procent. Teherán ale vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.

Le Drian poznamenal, že v červnu čekají Írán prezidentské volby a je nutné "Íráncům říct, že to už stačilo". Doplnil, že Írán a USA by se měly k jaderné dohodě vrátit. Zároveň by se ale podle něj měl projednat íránský balistický program a destabilizační aktivity Íránu v regionu.

Porušování úmluvy ze strany Teheránu by podle některých expertů mohlo zkomplikovat snahy budoucího amerického prezidenta Joea Bidena opět Spojené státy k dohodě připojit. Biden návrat USA k dohodě podmínil tím, že ji Írán bude plně dodržovat. Teherán ale požaduje, aby Washington nejprve zrušil sankce.

reklama