Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil dnes na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří Putinův krok odsoudili a uvedli, že Evropská unie odpoví sankcemi.
Podle Severoatlantické aliance si Rusko připravuje záminku k invazi na Ukrajinu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila Putinův krok za záměrné zmaření mírových snah takzvané normandské skupiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
"Je to ... hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny," řekl Johnson a rozhodnutí šéfa Kremlu označil za "špatné znamení" pro Ukrajinu. "Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu)," napsal na twitteru Michel. EU a její partneři podle něj budou v rámci solidarity s Ukrajinou reagovat jednotně, pevně a rozhodně.
Michel a von der Leyenová pak ve společném prohlášení uvedli, že sedmadvacítka zareaguje sankcemi proti těm, kdo se podíleli na uznání lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny.
"Unie znovu opakuje svou neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic," uvedli vrcholní unijní činitelé.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Kreml nadále podkopává snahy o řešení konfliktu, porušuje minské dohody, podněcuje konflikt na východní Ukrajině a snaží se zinscenovat záminku k opětovné invazi na Ukrajinu. Stoltenberg Moskvu vyzval, aby přestala rozdmýchávat konflikt a zvolila diplomacii.
Pro okamžité sankce se zatím kromě unijních činitelů vyslovila i Británie, která je představí v úterý, polský premiér Mateusz Morawiecki či představitelé Litvy a Lotyšska.
Dlouholeté snahy OBSE a rovněž normandské skupiny, tedy Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie, přišly podle německé ministryně zahraničí z nepochopitelného důvodu vniveč. Německo vyzvalo Moskvu, aby rozhodnutí vzala zpět. "Na porušení mezinárodního práva budeme reagovat. Dohodneme se na tom s našimi partnery," dodala Baerbocková.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání o národní bezpečnosti, které svolal kvůli nejnovějšímu vývoji na Ukrajině, vyzval k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN a k přijetí cílených evropských sankcí. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že ruské rozhodnutí považuje za porušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, které je "neslučitelné se zásadami Charty OSN".
Slovenské ministerstvo odmítlo ruský krok, který je podle něj "v přímém rozporu s deklarovaným zájmem hledat konstruktivní řešení v diplomatickém dialogu v příslušných mezinárodních formátech". Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové ruský postup zmařil mnohaleté úsilí o vyřešení konfliktu, který Moskva vyvolala.
Scholz, Biden a Macron se shodli, krok Ruska nezůstane bez odpovědi
Rozhodnutí Ruska uznat nezávislost povstaleckých samozvaných republik na východě Ukrajiny je jasným porušením minských mírových dohod a tento krok nezůstane bez odpovědi. Dnes se na tom telefonicky shodli německý kancléř Olaf Scholz a prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron.
"Německo, Francie a USA rozhodnutí ruského prezidenta (Vladimira Putina) ostře odsuzují," uvedl mluvčí německého kancléře Steffen Hebestreit.
Scholz, Biden a Macron vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a ocenili doposud zdrženlivou reakci ukrajinských představitelů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Shodli se rovněž na tom, že nadále budou usilovat o územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a zároveň chtějí předejít další eskalaci napětí.
Témata: Rusko, Boris Johnson, Charles Michel
Související
24. listopadu 2024 15:45
24. listopadu 2024 11:29
23. listopadu 2024 15:04
23. listopadu 2024 9:50
21. listopadu 2024 19:33