Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Chorvatsku se po zavedení eura množí stížnosti na zdražování

Chorvatsko, ostrov Krk
Chorvatsko, ostrov Krk
Foto: Pixabay

V Chorvatsku se po zavedení eura množí stížnosti na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Na různých internetových fórech řada lidí vyjadřuje nespokojenost se zdražováním spojeným s příchodem jednotné evropské měny a uvádí množství konkrétních příkladů. Informuje o tom agentura DPA s odkazem na zpravodajských portál index.hr.

Chorvatský ministr hospodářství Davor Filipović naznačil, že vláda by mohla podniknout kroky proti zdražování v maloobchodním sektoru souvisejícím se zavedením eura. "Zvyšují ceny a snaží se občany oklamat. To jim neprojde," prohlásil. Vláda má podle ministra k ochraně spotřebitelů dostatek prostředků. "Na stole je vše, od černých listin po cenové stropy," uvedl Filipović.

Podle příspěvků na internetový fórech se výrazné zvyšování cen týká zejména kaváren, rychlého občerstvení, pekáren a obchodů s potravinami, píše DPA. "Máme zprávy z terénu, lidé volají a stěžují si. Největší zdražení je u kávy," uvedla podle serveru index.hr šéfka sdružení na ochranu spotřebitelů Ana Kneževičová.

Chorvatsko zavedlo euro na začátku letošního roku. Jednotná evropská měna nahrazuje domácí kunu, se kterou bude možné platit do 14. ledna. Směnný kurz pro zavedení eura je pevně stanovený: jedno euro činí 7,5345 kuny.

Eurozóna se rozšířila poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva. Chorvatsko se stalo jejím dvacátým členem.

Témata:  Chorvatsko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.