Vědci vzali v potaz údaje o nově narozených z ledna 2021 a srovnali je s průměrem za leden 2018 a 2019. Největší pokles zaznamenali v Litvě (28,1 procenta), na Ukrajině (24,4 procenta) a ve Španělsku (23,5 procenta). Česko patřilo k zemím, kde byl tento pokles nízký, jen ve výši 3,2 procenta, stejná situace byla i v Maďarsku a podobná v Rakousku a Nizozemsku. Jen ve Finsku a v Dánsku se loni v lednu narodilo více dětí než ve srovnávaném období.

Protikoronavirová opatření, jaká vlády v jednotlivých zemích zavedly, byla sice odlišná, spočívala ale v drastickém omezení mezilidských kontaktů. Jedinou zemí, která nezavedla celostátní uzávěru, bylo Švédsko.

"Čím déle uzávěry trvaly, tím méně žen otěhotnělo, a to i v zemích, které (před pandemií covidu-19) neměly problémy" s nízkým počtem nově narozených dětí. "Opatření k omezení kontaktů, strach související s koronavirem a sociální a ekonomická krize mohly být nepřímými faktory, které hrály roli při rozhodování párů, zda odložit těhotenství," uvedli autoři studie.

Přibližně devět měsíců po konci prvních koronavirových uzávěr, v březnu 2021, počty porodů v průměru ze všech zemí lehce stouply nad úroveň před pandemií. "Chybějící" porody z ledna ovšem tento mírný nárůst bezprostředně nevyrovnal. Vědci poznamenali, že v některých zemích, především ve Finsku a Nizozemsku, byl nárůst počtu porodů loni v březnu v porovnání s průměrem za březen 2018 a 2019 výrazný.