Vladimir Putin, který se 7. října dožívá 70 let, zcela ovládá ruskou politiku jako premiér nebo jako prezident již 23 let. Do historie vstoupí tento bývalý agent sovětské tajné služby KGB jako politik, který rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války a který světu připomněl nebezpečí stále hrozícího jaderného konfliktu.
Jaderná velmoc Rusko na Putinův rozkaz napadla 24. února Ukrajinu, konflikt si vyžádal již desítky tisíc mrtvých. Rusko v poslední době vyhrožuje použitím jaderných zbraní, Putin vyhlásil mobilizaci a Rusko anektovalo po nikým neuznaných referendech čtyři ukrajinské oblasti, což většina západních zemí odmítla. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit "všemi dostupnými prostředky".
Od srpna 1999 byl Putin premiérem a v prosinci 1999 si ho tehdejší prezident Boris Jelcin překvapivě vybral jako svého nástupce. V březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách a v květnu 2000 poprvé usedl do prezidentského křesla. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovu se ocitl v čele státu. V roce 2018 byl opět zvolen a mandát by mu měl vypršet v roce 2024.
Loni v lednu Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u mocenského kormidla. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, který byl u moc v letech 1927-1953, tedy 26 let, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který v období 1682-1725 vládl 42 let.
Putin je zodpovědný za současnou válku na Ukrajině, mnozí ji označují za Putinovu válku. Letos 24. února dal svolení ke "speciální vojenské operaci", načež ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Ruská armáda ve válce, které se však v Rusku slovem válka pod přísnými tresty říkat nesmí, útočí i na civilisty a civilní objekty, ostřeluje humanitární koridory, drží civilisty v obležených městech a podle dostupných informací používá i zakázané zbraně a útočí i na jaderná zařízení. V některých městech zvolila taktiku "spálené země". Od pomoci Ukrajině se Západ pokusil zastrašit i hrozbou použití jaderných zbraní - 27. února šokoval svět, když nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti.
Zpočátku si Putin jako ne příliš známý politik popularitu získal rozhodným postupem ve druhé rusko-čečenské válce; nejvýraznější změny, které upevnily moc Kremlu, přinesly zákony, které prosadil v rámci boje proti terorismu po přepadením školy v severoosetském městečku Beslan, kde v roce 2004 při teroristickém útoku zahynulo přes 330 lidí.
Již nedlouho po Putinově nástupu do prezidentského úřadu bylo těžké nalézt ve světě hlavu státu, která má takový vliv a popularitu jako on. Rusové v Putinovi objevili ideálního vůdce, protože podle nich dokáže tvrdě hájit zájmy země v zahraničí a z Ruska po letech chaosu a úpadku opět učinil stabilizovanou velmoc. Putin má stále vysokou popularitu u řady Rusů, kteří oceňují, že se postavil Západu a obnovil národní hrdost.
I nedávný projev, jenž předcházel podpisu smluv o připojení ukrajinských oblastí k Rusku, Putin věnoval především kritice Západu, který podle něj z chamtivosti vede hybridní válku proti Ruské federaci. Putin, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, obvinil "kolektivní Západ", že krize vznikla jeho vinou, v důsledku jeho politiky, vedené roky před ruskou invazí. Na Západě jsou podle ruského vůdce odmítány tradiční hodnoty, zavrhován člověk a vzýván satanismus.
V letech 2008 až 2012 byl Putin šéfem hlavní politické strany v zemi Jednotné Rusko, která ovládá Státní dumu. Centralizace ústřední moci v čele s Putinem se promítá i do ekonomiky.
Putinovi odpůrci kritizují stav demokracie v Rusku, rostoucí koncentraci moci a budování kultu osobnosti, zvyšující se vliv státu na média a ekonomiku nebo nevysvětlené vraždy novinářů. Kritické hlasy se ozývaly již dříve i ze zahraničí, hlavně při tažení Kremlu proti opozici, během rusko-gruzínské války v Osetii v roce 2008, kvůli ruské anexi Krymu v roce 2014 či kvůli uvězněnému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému, který je pokládán za jednoho z hlavních Putinových protivníků na domácí scéně. O sankcích ze strany USA a EU Putin řekl, že díky nim se Rusko zmobilizovalo.
Napjaté vztahy má Rusko hlavně s USA, což vygradovalo po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. USA již loni uvalily na Rusko sankce a země si vzájemně vyhostily několik diplomatů. Putin odmítá rozšíření NATO o Ukrajinu, což za současné krize několikrát zopakoval. Stále také obviňuje Spojené státy, že se snaží udržet dominantní postavení ve světě a vše ovládat. Americký prezident Joe Biden Putina kvůli válce na Ukrajině označuje za válečného zločince.
Přitvrzuje i ve výrocích na adresu Ukrajiny. Vyslovil se pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se v ideálním případě sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. "Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná," řekl. Putin zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, "býval historicky součástí Ruska" a že "současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty". "Sovětská Ukrajina vznikla v důsledku bolševické politiky, tvůrcem Ukrajiny je Lenin," zdůraznil. Již na konci loňského roku označil rozpad Sovětského svazu za zánik historického Ruska. Invazi zdůvodnil bez důkazů nutnou "denacifikací" Ukrajiny, kterou označil za kolonii USA s loutkovým režimem a zemi bez tradice nezávislé státnosti. Již loni v červnu Putin obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že svou zemi předal pod plnou kontrolu zahraničí.
Putin opakovaně varoval Severoatlantickou alianci, aby na Ukrajině nepřekročila "červenou čáru". Tou by podle něj bylo rozmístění určitých útočných raket na ukrajinském území. V takovém případě by Rusko "bylo nuceno jednat", zdůraznil šéf Kremlu. Loni v prosinci Putin při jednání prostřednictvím videokonference s prezidentem USA Joem Bidenem opět žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Biden Putina ujistil, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Po ruské invazi na Ukrajinu následovaly sankční balíčky ze strany USA i EU a západní země pomáhají Ukrajině také vojenskou pomocí.
Před loňskými parlamentními volbami začal Putinův režim tvrdě potlačovat aktivity kritické vůči Kremlu. Součástí tohoto tažení proti odpůrcům prezidenta Vladimira Putina byl i zákon, který zakazuje poslaneckou kandidaturu členům organizací prohlášených za extremistické či teroristické. Dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě si v nich udržela vládní strana Jednotné Rusko, podle opozice volby provázela řada nesrovnalostí či přímo podvodů.
Současně ale mnozí zahraniční vůdci Putina označovali za svého přítele. Bývalý americký prezident George W. Bush jej vítal jako "pozoruhodného vůdce", na odiv bylo dáváno jeho přátelství s německým kancléřem Gerhardem Schröderem a italským premiérem Silviem Berlusconim. Bývalý americký prezident Donald Trump zase kdysi označil Putinovu přízeň za "bonus" a o Putinovi prohlásil, že je "fajn". A pochvalně se o něm zmínil i za současné krize, kdy Putinovo počínání okolo Ukrajiny označil za chytré a geniální. Dobré vztahy měl Putin také s českým prezidentem Milošem Zemanem, se kterým se několikrát setkal. Invazi na Ukrajinu ale prezident Zeman ostře odmítl.
Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Putin měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády Leningradu. V roce 1991 opustil kdysi obávanou sovětskou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V KGB měl pověst zastánce tvrdé linie a svými kolegy z tajných služeb se obklopuje v politice. Po dráze špiona v Německu, díky níž perfektně ovládá němčinu, se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem.
V červnu 1996 se Putin objevil v blízkosti tehdejšího prezidenta Jelcina jako zástupce šéfa správy kremelského majetku. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB - Federální bezpečnostní služby (FSB).
Putin je známým a zaníceným judistou, rád se také ukazuje na lyžích nebo s hokejkou a tradiční jsou také záběry Putina odpočívajícího v tajze. S manželkou Ljudmilou, se kterou se seznámil v roce 1980 během jejích studií v Leningradě, má Putin dvě dcery - Mášu a Káťu, je již dvojnásobným dědečkem. V roce 2013 se Putinovo manželství oficiálně rozpadlo.
V roce 2007 americký časopis Time jmenoval Putina osobností roku za to, že stabilizoval Rusko.
Témata: Vladimír Putin
Související
23. listopadu 2024 9:50
22. listopadu 2024 20:13
22. listopadu 2024 12:28
22. listopadu 2024 10:00
21. listopadu 2024 19:33
20. listopadu 2024 11:31