Volby v Německu 2025 sleduje celá Evropa. Svět se za poslední týdny radikálně změnil

Pokud jsou předvolební průzkumy správné, vládu, která se bude muset těmito problémy vypořádat, povede Friedrich Merz, šéf konzervativní opozice. Merz je právník s více než desetiletou touhou stát se kancléřem, přestože nikdy nezastával vládní funkci. Očekává ho obrovský úkol.

„Velká očekávání odrážejí velké výzvy, kterým bude čelit od prvního dne svého kancléřství,“ uvedl podle The Guardian týdeník Der Spiegel. „Agresivní Rusko, nepřátelská Amerika a Evropa, která se rozchází: Merz by mohl být testován silněji než kterýkoli kancléř poválečné Německé republiky.“

Merz nedávno přiznal, že Trumpovo de facto opuštění evropských obranných závazků a podpora krajně pravicové strany Alternative für Deutschland (AfD) ze strany jeho viceprezidenta JD Vance znamenají „tektonické změny v politických a ekonomických mocenských centrech světa“. Německo, jak řekl, nevyjde z tohoto vývoje nezasaženo.

Problémy, které Merz bude muset řešit, nejsou nové. Německo, které bylo po mnoho let považováno za hospodářského giganta s stabilními vztahy s USA a silnou ekonomikou, začalo čelit změnám již před několika lety.

Bývalá kancléřka Angela Merkelová, která stála v čele Německa 16 let, spoléhala na levný ruský plyn, silný obchod s Čínou a vojenskou a zpravodajskou sílu USA. Její vláda umožnila Německu soustředit se na svou silnou stránku – výrobu automobilů a strojírenských nástrojů, zatímco EU udržovala stabilitu.

Olaf Scholz, který nastoupil do úřadu kancléře v prosinci 2021, přinesl naději na novou éru a technokratickou koalici „semaforu“, složenou z jeho středolevicových sociálních demokratů, probyznysových Svobodných demokratů a ekologických Zelených. Ruská invaze na Ukrajinu však plány této koalice navždy zmařila.

V reakci na ruskou agresi Scholz oznámil tzv. „Z Zeitenwende“ (obrat), což zahrnovalo vytvoření fondu ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády a závazek Německa splnit závazky NATO v oblasti výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP. Tento slib splnil v roce 2024.

Přerušení dodávek ruské energie vedlo k prudkému růstu cen a post-pandemické inflaci, která zasáhla zejména odvětví jako ocelářství a chemický průmysl. Scholzova vláda se snažila najít nové zdroje energie, zatímco tlačila na obnovitelné zdroje. Mezitím Čína přehodnotila svůj obchodní vztah s Německem a místo nákupu německých automobilů začala levněji vyrábět vlastní modely, zejména v sektoru elektromobilů.

Merz obvinil Scholzovu vládu z ekonomické „nekompetence“ po dvou letech recese a argumentoval, že Německo musí přijmout nové přístupy k těmto výzvám. Scholz ale reagoval slovy: „Nezačal jsem válku na Ukrajině!“

Vláda Scholze se v listopadu zhroutila, krátce po Trumpově vítězství v amerických volbách, kvůli nevyřešenému problému s přísnými pravidly „dluhové brzdy“, která omezují federální roční dluh na 0,35 % HDP. Tato politická krize vedla k předčasným volbám.

Předvolební průzkumy naznačují, že krajně pravicová AfD získá kolem 20 % hlasů, což je dvojnásobek oproti posledním volbám. Strana, která se dlouhodobě drží na druhém místě za Merzovým CDU-CSU blokem, se zaměřuje na protiimigrační a protiislámskou politiku, požaduje masovou deportaci migrantů, obnovu dodávek ruského plynu a vystoupení z eurozóny.

V průběhu kampaně došlo k několika útokům, v nichž byli podezřelí migranté, což podle některých analytiků může podpořit růst popularity AfD. Poslední incident nastal v pátek, kdy byl ve středu Berlína zraněn španělský turista, údajně syrským uprchlíkem.

Merz, který bude pravděpodobně pověřen úkolem vytvořit po volbách koalici, čelí výzvám ve formování stabilní vlády. Německo se nachází v době velkých geopolitických a ekonomických změn, a bez ohledu na to, jaké složení vlády nakonec vznikne, se zdá, že Německo vstupuje do nové fáze své politické a ekonomické historie.

Témata:  Německo,  Friedrich Merz