Vrchní generál USA chce nové základny na východě Evropy, bez trvalých posádek

Vyjádřil přitom názor, že řada zemí na východě Evropy by velmi ráda hostila americké mise a mimo jiné by zaplatila za vybudování základen. Americký ministr obrany Lloyd Austin v Kongresu oznámil, že USA posílají na Ukrajinu bezpilotní letouny s protipancéřovými střelami.

Milley a Austin dnes vystoupili před výbor pro ozbrojené síly na jednání věnovaném navrhovanému rozpočtu pro další fiskální rok, kongresmani se ale zpočátku soustředili na ruskou válku proti Ukrajině a na snahy posílit bezpečnost v Evropě, píše agentura AP. Milley byl přitom tázán, jak je třeba postupovat v souvislosti s východním křídlem NATO, jehož členové se obávají ruské agrese.

"Já bych doporučoval vytvořit trvalé základny, ale nikoli trvalé nasazení (jednotek), čímž byste efekt trvalosti získali rotací sil proudících permanentními základnami," odpověděl Milley. Ministr Austin naznačil, že jakákoli snaha rozšířit přítomnost na východě Evropy by nebyla realizovaná okamžitě a že o návrzích se pravděpodobně bude diskutovat na červnovém summitu NATO.

"Domnívám se, že mnozí naši evropští spojenci, zejména pobaltské země, Polsko a Rumunsko a jiní, jsou velmi, velmi ochotní zřídit permanentní základny. Postaví je, zaplatí za ně," řekl generál Milley. Agentura AFP podotýká, že USA mají v Evropě dlouhodobě nasazených 67.000 vojáků, většinu z nich v Německu, Británii a Itálii. Otázka nových základen na východě Evropy podle ní nabírá na naléhavosti ve světle vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

Součástí dnešního slyšení v Kongresu byla poměrně ostrá výměna názorů mezi ministrem Austinem a republikánským zákonodárcem Mattem Gaetzem, který kritizoval Pentagon za některé predikce, mimo jiné ohledně šancí Ukrajiny v konfliktu s Ruskem. "Napadlo vás, že Rusko neovládlo Ukrajinu díky tomu, co jsme my udělali? A co udělali naši spojenci? Přemýšlel jste o tom někdy?" řekl v jisté chvíli Austin kongresmanovi.

Americký ministr obrany při slyšení mimo jiné oznámil, že USA hodlají na Ukrajinu co nejrychleji poslat "kamikaze" drony Switchblade typu 600 a 300, informuje agentura Reuters. Podotýká, že varianta 600 je vybavena protipancéřovou střelou a podle výrobce se dokáže nad svým cílem vznášet déle než 40 minut. Washington už v polovině března avizoval odeslání stovky dronů Switchblade na Ukrajinu, přičemž nebylo jasné, o jaký model se jedná.

Ukrajinská armáda dosud v bojích s ruskými jednotkami efektivně využívá bezpilotní letouny, především turecké drony Bayraktar. Americký Switchblade je oproti nim mnohem menší a funguje jednorázově. "(Jsou to) malé bezpilotní letouny, které jsou vystřelovány z trubice a které podle expertů dokáží způsobit významné škody. Drony mají čepelovitá křídla, která se rozevřou, jakmile je zařízení vypuštěno," vysvětloval v březnu list The Washington Post. Po startu dron začne vysílat videopřenos operátorovi a ten určí jeho cíl. Zařízení je podle výrobce schopné samo se k cíli navést a případně jej i sledovat, při nárazu pak exploduje přepravovaná munice.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  USA,  U.S. ARMY