Výzvy německého kancléře. Co čeká v nadcházejících letech Merze?

Novou německou vládu by měla tvořit takzvaná velká koalice – Merzova CDU společně s CSU a k nim se dle plánu přidá Scholzova SPD. Tyto strany jsou si názorově blízké, Merzova vláda se tak zaměří na několik klíčových priorit, mezi nimiž vyniká řízení migračních toků, ekonomické oživení a přehodnocení národní obranné strategie.

Právě kvůli naléhavosti těchto výzev Merz doufá, že koaliční jednání proběhnou co nejrychleji. „Svět na nás nečeká, ani nečeká na zdlouhavé rozhovory a koaliční jednání,“ řekl pro server Eunews.it Merz, „abychom byli opět přítomni v Evropě a nechali svět vnímat, že Německo je spolehlivě řízeno.“

Otázka migrace a bezpečnosti byla během voleb klíčová, primárně kvůli rostoucímu počtu útoků. Ačkoliv křesťanští demokraté společně s křesťansko-socialistickou unií se na postoji k migraci shodnou, je zde velká šance, že Scholzova SPD jejich návrhy odmítne. A tady přichází do hry další výzva: nespolupracovat s AfD.

AfD je německá krajně pravicová strana, která ve volbách skončila na druhém místě s 20 % hlasů. Vyznačuje se mimo jiné svým vyhraněným postojem k migraci. Jedna z jejich nejvýznamnějších postav, Bjorn Hocke, byl dle serveru BBC pokutován za používání zakázaného sloganu z nacistické éry – Alles fur Deutschland.

A právě tato strana by Merzovi mohla pomoci v prosazování jeho migrační politiky. Jenže je to krajně pravicová strana – proto se všechny ostatní politické strany zařekly, že s ní spolupracovat nebudou. Vytvořili tak něco, čemu říkají protipožární (či ochranná) zeď. Jakákoliv strana by spoluprací s AfD zeď probořila. Čímž by AfD velmi pomohla, protože si jakožto největší opoziční strana dala za hlavní úkol tuto zeď rozbít.

Dalším velkým problémem je ekonomika – ta německá se dle některých expertů nachází v největší krizi od sjednocení země v roce 1990. Hlavním faktorem je zde pád automobilového průmyslu, Další překážkou je tzv. „dluhová brzda“. To je nástroj, který limituje výši celkového dluhu sektoru veřejných institucí. Právě toto ústavní ustanovení brání vládám utrácet více zdrojů, než je vstup do státní kasy.

Její zrušení bude více náročnější úkol, Merz potřebuje dvoutřetinovou většinu v Bundestagu (které ani s SPD nedosahuje), takže bude potřebovat další spojence. I kdyby našel spojence u strany Zelených, musel by ještě přesvědčit poslance za stranu Die Linke (Levice), protože AfD se staví proti tomuto návrhu. Levice by mohla býti ochotná spolupracovat, zvláště pokud se Merz zaváže investovat významnější část HDP do sociálních a environmentálních otázek, ale možná bude méně otevřená zvyšování veřejných výdajů na obranu.

K té Merz vyzývá dlouhodobě, nyní jsou ovšem jeho výzvy posíleny zhoršením vztahů Německa a USA. Merz nedávno vyzval Francii a Británii, aby vytvořili společně s Německem obrannou koalici pro Evropu, aby nebyla tolik závislá na USA. 

Témata:  Německo,  Friedrich Merz