Wagnerovci měli od Ruska inkasovat stovky miliard korun. Putin přitom tvrdil něco jiného

Wagnerovcům mělo být v rámci smluv uzavřených se státem poskytnuto více než 858 miliard rublů. Prezident Vladimir Putin po vzpouře wagnerovců minulý víkend také potvrdil, že žoldnéři byli placeni státem. Nicméně hovořil o částce 86 miliard rublů (asi 22 miliard korun), a to za období od loňského roku do letošního května z ruského rozpočtu. Putin rovněž uvedl, že dalších 110 milionů rublů bylo vyčleněno na "výplaty pojištění", což jsou příspěvky pro rodiny zemřelých wagnerovců.

Dříve Moskva opakovaně tvrdila, že soukromá vojenská armáda není nijak propojena se státem. Dokonce Putin v lednu 2020 přímo uvedl, že wagnerovci nepobírají finanční prostředky z ruského rozpočtu.

Wagnerova soukromá vojenská společnost se v posledních měsících aktivně zapojila do bojů o Bachmut, o kterém oznámila v květnu, že ho úplně ovládla. Propagandistická média blízká Kremlu pak tuto událost zdůrazňovala jako významný historický úspěch, i když podle zahraničních analytiků nemá město velký strategický význam.

Wagnerova skupina se účastnila ruské invaze na Ukrajinu, v jejím průběhu se ale objevily konflikty mezi jejím vedením a ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu, který se snažil žoldnéřské jednotky dostat pod kontrolu úřadů. 

Prigožin celé měsíce otevřeně kritizoval nejvyšší ruské vojenské představitele a používal různá hrubá slova, což šokovalo nejvyšší ruské představitele, ale Putin na jeho stížnosti veřejně nereagoval.

 Minulý pátek Prigožin obvinil ruské ministerstvo obrany a Ozbrojené síly Ruské federace z raketového útoku na tábor jeho žoldáků a uvedl, že Ukrajina se nechystala zaútočit na Rusko a obvinil ruské ministerstvo obrany z toho, že lže veřejnosti i prezidentovi. V podle něj začala z úplně jiných důvodů, než které byly veřejnosti prezentovány.

Následně vyzval Rusy, aby se připojili k jeho bojovníků, kteří se hodlají vypořádat s bezprávím v zemi, a během soboty Wagnerovy jednotky dorazily do Rostova na Donu a obsadily štábní budovu Jižního vojenského okruhu. Posléze obsadily také klíčové vojenské objekty ve Voroněži.

V Moskvě, Moskevské oblasti a Voroněžské oblasti byla zavedena protiteroristická opatření a ruský prezident Vladimir Putin v mimořádném projevu označil jednání Wagnerovy skupiny za vzpouru.

Kolona o síle 5000 mužů pod velením Dmitrije Utkina, pokračovala směrem k Moskvě, poté ale došlo za zprostředkování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k uzavření dohody o smírném urovnání konfliktu a Wagnerova skupina se stáhla. Prigožin byl následně převezen do Běloruka a jeho mužům byl nabídnut vstup do armády či možnost odejít ze země s ním. 

Témata:  Rusko,  Jevgenij Prigožin